| Dílo #48812 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Diotima | |
| Datum publikace: | 29.04.2008 09:45 | |
| Počet návštěv: | 7394 | |
| Počet názorů: | 42 | |
| Hodnocení: | 13 1 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| ||
| Pohřební hudba | ||
| ||
| Epilog | ||
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
29.04.2008 09:48 stanislav |
prga |
| 29.04.2008 09:49stanislav |
. Blatný ve svých básních někdy naznačuje, že byl v anglických ústavech šikanován a zneužíván spolupacienty .. to je normálka, šikana je príma |
29.04.2008 09:52 Diotima |
co je príma na šikaně? .. mluvíš nejspíš o šikaně někoho druhýho? .. to někomu dělá dobře .. ale bejt šikanovanej moc pěkný nejni .. šikanujou zakomplexovaný zmrdi, coco? |
29.04.2008 10:14 stínka_ |
stanislav napsal(a): jo prga...smutná...prga |
29.04.2008 10:21 HanaKonvesz |
šikana je prima ? zima je zima ! Blatný tiše hřímá |
| 29.04.2008 10:25Diotima |
hah, básnířka chytla temnou slinu? šikana je oblíbená zábava mnohých, to je fakt! kdo nemá máslo na hlavě? |
| 29.04.2008 10:25stanislav |
šikanujou borcí a nechaj se šikanovat posráncí... hehehehe |
| 29.04.2008 10:27stínka_ |
Diotima napsal(a): já...mám tam pomádu:-)hah, básnířka chytla temnou slinu? šikana je oblíbená zábava mnohých, to je fakt! kdo nemá máslo na hlavě? šikana zenová ta tě vychová:-) |
| 29.04.2008 10:29HanaKonvesz |
tak i tak, temnou, jo! nemá máslo na hlavě, kdo ho nešidí vodou :-) |
| 29.04.2008 10:33Diotima |
je pravdou, že když Milarepa přišel do učení ke svému učiteli, tak ten ho hned zmydlil holí - neb viděl, že chlapec neoplývá pokorou :-) |
| 29.04.2008 10:38HanaKonvesz |
dobře mu tak, Milarepa šťastný žák !! :-) |
| 29.04.2008 10:41Diotima |
aneb kdo nemá rád svého syna, nevezme na něj hůl? aneb kdo nemá rád svou ženu, nevezme na ni hůl? .. co funguje u dětí, ale nefunguje u dospělých .. |
| 29.04.2008 10:44HanaKonvesz |
mno, tak to by vycházelo, že problém je s dospělými dětmi... :-) |
| 29.04.2008 10:45stanislav |
v buddhistických klášterech v ťibeťu, kdo nedostane holí, jako by nebyl. správně recitovat náboženský text lze jedině ve stavu zmydleném... to ví každej, kdo vo tom má aspoň lehkej áhnung... |
| 29.04.2008 10:51stanislav |
a teď z jiného šálku: Pletení ponožek dělá muže „U některých kultur bylo zemědělství typicky ženskou činností a muži se mu vůbec nevěnovali, u jiných většinově mužskou,“ popisuje historické souvislosti antropolog a filozof Stanislav Komárek. „Také výroba hrnců byla někde mužskou, jinde ženskou doménou. Ve Finsku bylo prý donedávna obvyklé, že muži po večerech pletli, například ponožky.“ Ve společenstvech, kde jsou muži výrazně dominantní, jimi však ženy často úspěšně manipulují. Podle Stanislava Komárka tímto způsobem funguje silný matriarchát třeba v japonských rodinách. „Japonské manželky mají nad svými muži zcela neobyčejnou moc. Říkají to všichni, kdo do této kultury víc pronikli.“ Se šátkem na hlavě Ani muslimské ženy se nemusí nutně cítit nešťastné tak, jak by se v jejich kůži asi cítily Středoevropanky. Obvykle mají rodinnou síť ochranných vztahů, nemůže se jim stát, že by se ocitly samy s dětmi, které by musely živit. Muži prakticky nemají příležitost k nevěře, a kdyby si na ně ženy stěžovaly, často by je to společensky degradovalo, protože dobrá pověst a čest jsou nade všechno důležité. Dokonce ani polygynní svazky, tedy soužití jednoho muže s více manželkami, nemusí ženám připadat ponižující, obzvlášť tam, kde se nepočítá s jejich existenční nezávislostí. „Muslimská společnost se z našeho euroamerického hlediska často líčí jako pravé peklo,“ vysvětluje Stanislav Komárek. „Ve skutečnosti ale téměř přesně kopíruje poměry, které u nás vládly kolem roku 1900, to jest zdánlivě idylické časy našich prababiček. Znám poměry v Íránu, tam je mužský a ženský svět oddělen, existují mužské a ženské části autobusů, školství není koedukované a většina žen působí v ‚typických‘ povoláních – jsou učitelky, redaktorky ženských časopisů, režisérky filmů pro ženy, gynekoložky atd. Nepoznal jsem však Peršanku, která by tím trpěla. Jsou veselé, podnikavé. Pochopitelně to, co je, a co není snesitelné, si každá kultura vytváří sama, je to do značné míry věcí konvence.“ Matriarchát? Neexistuje Skutečný matriarchát, tedy zrcadlově obrácený patriarchát, nikde na světě neexistuje, a o tom, zda takové zřízení vládlo někdy v minulosti, se jen spekuluje. Existují však společnosti matrilineární, kde se rod odvozuje od matky neboli matrony, a ta ho také vede. Takové uspořádání měli severoameričtí indiáni z kmenů takzvané Irokézské ligy, mocného kmenového svazu, který existoval od 16. do 19. století. „Máme tam dobře popsáno, že vrchního náčelníka, což býval typicky muž, často volily matrony, hlavy jednotlivých rodů,“ potvrzuje Stanislav Komárek. „Jednu matrilineární společnost jsem na vlastní oči viděl, to byli Náchiové v čínském Jünanu. Vesničtí starostové či kulturní činovníci jsou většinou muži, ale v čele rodiny stojí nejstarší žena a v hlavním městě Li Ťiangu jsem pravidelně v neděli a ve svátky vídal koloritně oblečené stařeny ve vyšívaných krojích, jak jdou na trh a tam řeší lokální politiku. Dneska jsou Náchiové, kterých není ani milion, velmi známí, takže si tam antropologové a sociologové téměř podávají kliku. Vzpomínám si na jeden zvláštní moment – v obchodě s počítači jsem tam viděl mladý pár, kde mladík seděl dívce na klíně jakoby v přehození rolí. Ovšem ve vědě platí, že jedno pozorování – žádné pozorování, takže netuším, zda je to běžná záležitost.“ Ani muž, ani žena Velmi zvláštní zvyk najdeme v Albánii. „Ujišťovali mě, že tu dodnes existuje instituce zvaná virgjereshe (čti virgjereše). V rodině, kde nebyl žádný muž, a tedy chyběla její hlava, byla jedna z dcer, která musela zůstat pannou, prohlášena za muže a dostala mužské jméno a mužské šaty. S ostatními muži chodila válčit, pít rakiji a rokovat o obecních problémech. Nesměla se za žádných okolností provdat. Znamenalo to výrazné zlepšení společenského statutu, a tak se tomu dívky většinou nebránily. V Albánii jsem sice takovouto virgjereshe nepotkal, ale možná byla jen dobře zamaskována za muže. V první balkánské válce se údajně velmi vyznamenala dívka jménem Petr, která patřila do této kategorie a vedla velkou zbojnickou družinu.“ Opačným případem je ‚poženštění‘ chlapce: „U indiánů prérijního kulturního okruhu byl poměrně častý jev zvaný berdache (čti berdaš), což byli muži, někdy, ale ne vždy femininní homosexuálové, kteří nosili ženské šaty, vykonávali ženské práce, případně nějakou šamanskou funkci.“ Neobvyklé rodinné konstelace „V Tibetu jsem měl možnost vidět polyandrické uspořádání, kde se více bratrů dělí o jednu manželku,“ popisuje Stanislav Komárek. „Tento zvyk existuje i jinde na himálajských svazích a je poměrně ojedinělý ve srovnání s počtem světových polygynních kultur. Často to chodí tak, že jeden z bratrů je doma a dva jsou někde ve městě, pracují v továrně a jezdí domů jen občas, pak jsou samozřejmě v pořadníku na manželku na čelných místech. Také se zhruba ví, čí které dítě je.“ Smyslem polyandrie by snad mohlo být to, aby se rodinný majetek netříštil, jenomže v jiných chudých horských oblastech polyandrie neexistuje. Stanislav Komárek uvádí příklad ještě zvláštnějšího rodinného systému: „U některých bantuských kmenů byl otcem dětí určité ženy ten, kdo za ni zaplatil poplatek v hovězím dobytku zvaný lobola. Mohla to být dokonce i zámožná starší žena, která si takto koupila několik mladých ‚manželek‘ a jejich děti byly jakoby její.“ Všude dobře, doma nejlépe? Málokterá česká žena asi touží chovat svého přítele na klíně nebo si kupovat mladé manželky i s dětmi. Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav. Trochu se porozhlédnout po exotických krajích a jejich zvyklostech bývá užitečné, člověk si pak uvědomí, jak dobře je mu vlastně doma, a docení to. A až vám bude manžel nebo přítel zase tvrdit, že úlohou žen odjakživa všude na světě bylo stát u plotny, můžete se jen shovívavě usmát. Anebo? Konečně sebrat odvahu a něco zásadního ve svém životě změnit! |
| 29.04.2008 10:53stanislav |
http://vasinasi.blog.cz/0804/stanislv-komarek-leprosarium |
| 29.04.2008 10:53HanaKonvesz |
stanislav napsal(a): kdyby enem v ťibeťu! v ješivách po celém světe , v arabských školách, učí se zpaměti texty kterým nerozumí a rozumět nemůžou . dril a dril, až dokavaď nezačnou samostatně myslet. tak. v buddhistických klášterech v ťibeťu, kdo nedostane holí, jako by nebyl. správně recitovat náboženský text lze jedině ve stavu zmydleném... to ví každej, kdo vo tom má aspoň lehkej áhnung... |
| 29.04.2008 10:56HanaKonvesz |
ponožky : ani se jim nedivím, něco s prstama se musí dělat, aby je dna nesežrala, moudří muži a šíííkovníííí! :-) |
| 29.04.2008 10:56stínka_ |
Áno! Změň sebe a nebo kušuj:-) aneb rozhled nadhled vhled...podhled popřípadě je nasnadě... |
| 29.04.2008 11:04Diotima |
když se nemydlí za mala, pak člověk nezdospělí, lá :-) .. je fakt, že nedospělí dospělí jsou někdy smutná kapitola .. ale to už jsme od tématu šikany vzdáleni .. Blatný byl něžným básníkem mezi pudovými bláznivými zvířátky .. byl fyzicky slabý, neměl dost sil, aby se jim ubránil .. to je jen další smutná peripetie jeho exilu .. |
| [ > ] [ >> ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|