4

Tak se mi, vy bastardi zvědaví, zdá, že nevím, jak dál. Na začátku jsem uvedl do vyprávění tři postavy - a hle, kam jsme dospěli: opovrhovaný Milošek mnou opovrhuje, o Tamaře vím stále prd a Dimitrij se mnou z bezpečnostních důvodů přerušil všechny styky, už se mi od něj nedostává ani hulení, ani školaček.

Hlavně mě ale vůbec nenapadá, jak pokračovat.

Tomu říkám cul de sac! A pokud jste snad nabyli dojmu, že mi menší odpočinek od mých neřestí neuškodí, pak jsem kdesi na počátku udělal chybu a dostatečně nezdůraznil, jak moc lpím na svých Dryádách se školními brašničkami. Vždyť erotika je dnes už to poslední, co dává životu autenticitu, ale to vy přeci víte od slavnějšího autora.

Jak ven z této podělané situace? Nebudu vás zdržovat, není jiné možné pokračování než toto...

---

Sedím doma u piana a přehrávám si Mingusovu baladu Goodbye Pork Pie Hat. Je to úchvatná skladba, má takovou podivnou, nestabilní harmonii, a snad jen, když si místo akordových značek představím chemické vzorce opiových alkaloidů, pochopím cosi o její genezi. A je-li řeč o drogách, víte co se říká? Tajemství Dimitrijova hulení je odhaleno! Nedaleko L. je hora Maková a na ní osamocený barokní kostel. Žil tam poustevník, jakýsi mnich v sandálech a hnědé kutně, a staral se o to sakrální hnízdečko. Dávno se ale ztratil bůhvíkam a s ním i slavná vyřezaná madona - a právě piliny z té sošky, z té Božské, se přidávají jako podstatná esence do Dimitrijova matroše. Čumíte, co?

Já si ale o Dimitrijově hulení můžu nechat jen zdát, a tak sedím doma a držím zde truchlivý podvečer s duchem Charlese Minguse. V tom zazvoní telefon, volá mi nějaká žena a cosi potřebuje:

"Dobrý večer, tady Tamara. Doučuji matematiku, ale sešlo se mi příliš mnoho děvčat a sháním nějakého pomocníka. Snad byste byl ochoten... "

Tamara, Tamara, Tamara, věděl jsem to! Tamara je moje vysvobození! Teď to ale nesmím pokazit.

"Ano, snad bych mohl, jisté zkušenosti mám, ovšem nikoliv s matematikou, doučoval jsem spíš humanitní předměty."

"Hm. Zvládl byste aspoň fyziku? Dám Vám teď jednoduchý příklad a když odpovíte správně, domluvíme se na další spolupráci. Souhlasíte?"

Ach Bože, je to šibalka a chce mě potrápit, skutečná nesmlouvavá profesorka. Kdo ví, co všechno ještě bude vyžadovat.

"Co mi zbývá, souhlasím."

"Dobrá. Příklad je primitivní, spíš na logické myšlení, ani nemusíte umět počítat. Dáváte pozor? Tak tedy: Most má nosnost přesně tři tuny. Nenaložený nákladní automobil i s řidičem váží přesně také tři tuny. Ale pozor! Ve skříni nákladního automobilu - představte si třeba skříňovou Avii, víte jak vypadá? - tedy v té skříni zrovna sedí dvě stovky holubů, každý z nich váží jeden kilogram. Řidič vyleze z automobilu, zabuší na skříň, takže holubi uvnitř vzlétnou, pak řidič opět nasedne a rozjede se na most. A vy mi řeknete, zda most vydrží, či nikoliv. Pochopil jste úlohu?"

"Ano."

"A co se tedy stane?"

"???"

"Jste tam?"

"No... poslyšte, Tamaro, to mi nemůžete dělat, takto mě zkoušet... Jsem přeci Váš autor. Já jsem Vás stvořil a Vy se mi odvděčíte debilní úlohou s ptáky. Já od Vás potřebuji něco úplně jiného... a vy víte co."

"Ovšemže to vím. Ale dohoda byla jasná. Odpovězte správně a dostanete to, co Vám Dimitrij upírá."

"Když já opravdu nevím..."

"Věřte si, proboha. I já Vám věřím, zvládnete to, uvidíte. Stačí jen malinko přemýšlet. Jste nesmírně inteligentní, četla jsem, co jste zatím napsal..."

"Tak dobře. Most to vydrží."

"Věděla jsem to! Máte můj obdiv! A teď dávejte pozor. Dáváte?"

"Ano."

"Znáte vesnici Vyhlazovice?"

"Nebyl tam tábor?"

"Ano, dětský tábor Vyhlazovice. Tak tam se dnes v noci vypravíte. Z Vyhlazovic vede jediná cesta na Blatnou, po té se dáte. Vpravo budete mít kukuřičné pole. Vlezete do té kukuřice a dáte se nejkratší cestou přes pole k lesu. Na kraji lesa je posed a tam Vás budu očekávat, řekněme přesně v deset. Rozuměl jste mi?"

"Je to trochu bizarní, že?"

"Celá ta slátanina, kterou píšete je bizarní, lituji všech čtenářů - ale to sem nepatří. Teď to hlavní: bude tam se mnou jedna dívenka, potřebuje doučit nakloněnou rovinu. Doufám, že se toho chopíte."

"Velice rád. Nemůže nás tam někdo vyhmátnout?"

"To je případná otázka. Kdyby se Vám něco nezdálo, začněte chrochtat jako prase. Divokých prasat se každý bojí a uteče. Nashledanou dnes v noci."