Dílo #28964
Autor:muclicka
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.07.2006 09:30
Počet návštěv:2394
Počet názorů:29
Hodnocení:2 1 3
Patří do sbírky:hudební velkohubost

Prolog
Olmerová Eva
jazz - Olmerová Eva

Šla jsem z rána New Yorkem a kroky jsem stočila k cestě Central Parku.
Šla jsem klidně a přemýšlela, kam zajdu na snídani.
Když tu jsem uviděla na lavičce v rohu sedět paní, nic za to nedám, pomyslím si a pozdravím.
Koho to nevidím, sedí tam se svačinou v ruce paní Olmerová.Eva tam sedí a právě snídá, lahvinka se válí pěkně po zemi.
Dobrý den paní Evičko, mohu si přisednout, pravím.
COO?: si sedni křehotino, ozve se řezavý hlas, dáš si panáka?
Česká pohostinnost i v Centrál Parku z rána, ptám se, kde jste se tu vzala? Myslela jsem , že..
Co, křehotino?
No jela sem za Ellou, hned jak to šlo, jenže znáš ty hajzly bolševický, nepustili mě hned a tak sem to vzala obklikou, cvakni si, křehotino, sou to kurvy!
Začala se řehtat.
Ale mě nedostali, já sem jim zdrhla, vzala sem to ještě přes ty větší soudruhy, uchlastala sem Brežněva, že mě pak zaplatil letenku a poslal sem do New Yorku.
Tak tu sem a hledám Ellu.
Jak jí mám říct, že Ella dělá Marii v nebeským kostele, že ona, paní Eva Olmerová tam je hlavní hvězdou večera.
Nemám slova, rozloučím se, s přáním brzského shledání s Fitzgeraldkou.
Ani se neohlídnu, srdce mám v krku a šeptám, Evo Olmerová.

Epilog
                             


Jdou, léta jdou
jdou, trochu našedlá jsou
tady stál
z doků rváč
taxikář
s tváří neholenou

Zná zadní dvůr
zná Edith písně v G dur
bliká tmou
on to ví
vést ji smí
štěstím unavenou

Už mu zamával stín
dnes je bledá, chce spát
z pachů laciných vín
jde se k volantu hřát

To je troška mých snů
tady Edith a já
za pár nocí a dnů
zná víc než věda zná

Jdou, léta jdou
tvou duši na Olymp zvou
jsi můj pláč
kde jsem já
taxikář
s brzdou povolenou

Jdou, léta jdou
tvůj život, Edith, byl hrou
snad i já
snad i znám
její snář
život na kolenou




Počet úprav: 16, naposledy upravil(a) 'muclicka', 06.10.2006 19:38.

Názory čtenářů
09.03.2007 05:05
muclicka
krásná obloha a na ní visí hvězda já nohy mám až po pás a bořím se do ní studí jako chladivá rosa kde jsou ty oči toho utrápeného kvítí vzpomínám si tam dole na louce včera už znamená jen znalost bolest pomalu pominula dnes je žlutá neděle zítra jede ten vlak
12.03.2007 18:47
muclicka
Když hudba nemá tvář
tak obracím se na tebe
vím
že ji dáš tu svoji
a začne to krásně hrát .
11.12.2016 17:56
muclicka
)))))))
21.07.2017 15:23
muclicka
h
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)