LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #755
Autor:	Dash
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Volné verše
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	16.11.2003 10:48
Počet návštěv:	2321
Počet názorů:	9
Hodnocení:	9

Antilské perly

Když mi rozvírá víčka horká noc
na stropě mi tančí
neklidná světla ulice
pavučiny záclon se vlní
jako sametové boky
Manuely Varda
jako malé zadečky
učenek-servírek v Monkas
měnící se v obrysy antilských perel
tmavých jak malá ňadra a mohutný zadek
kuchařky Sary Goméz
pohupující se v rytmu guarachy

Hvězdy mlhoviny Cohibas
třpytí se na potem provoněné kůži
Layly Giral
když se smíchem nechává dotírat vlny
na hroty svých ňader
(která hrdě ukazuje podepřená prsty)
a uhýbá hbitě kapkám vody
aby jim vzápětí nechala stéci
na břicho a do vln
ve splynutí s lenivým časem

Uzlovité prsty Octavia Goméze
žonglující s plechovkami piva

Kopce Escambray
modelují svými tvary ňadra a břicha
napudrovaných tanečnic z La Moleda
mizících v záhybech zvířených prostěradel
prosycených otisky vášně
a tančících na hudbu prosakující okny
v kontrapunktu vzdechů a vzepjatých těl

Dvoje ústa upíjejí mojito
se smějí na klesající hladině nebe

Ztvrdlé suky prstů Alfreda Garsii
klepající do blan bubínků
v Copacabana baru
kde nazrzlí Němci s třaslavými břichy
chrčivě vzývají své pivní bůžky

Útlá Maria-Luisa vykasává
v průjezdu ve spěchu své šaty
aby alespoň někdo jiný než zrcadlo
viděl její rozkvétající ženství
a chvěla se v očekávání touženého
když se mi ruce zastavily na jejích stehnech
současně s časem

Vítr žene útržky novin
jak posly bouře
ve které mocné vlny vyplavují aqua mal
mořské přeludy s modrými měchýři
vybízejícími ke hraní

Ubohé bary ve staré čtvrti
kde ve tmě blýskající bělma
svlékají mladičkou Agnes
která mi drtí v rozpacích prsty
svými dlaněmi
a praménkům potu stékajícím na mé břicho
ukazuje malíčkem směr

A když opět zavírám oči ke spánku
tančí mi pod víčky dál
stíny záclon jak mozaikoví delfíni
na podlaze koloniální vily
s puklinami zdí
kterými nahlížím do ložnic krasavic
kreslících ebenovými zadečky
magické křivky salsy

Domy pomalu zhasínají svá okna
aby ulice byly tajemnější
a muži mohli ukazovat s patosem
své jizvy
svědky bojů o sebevědomí
jizvy připomínající tagy mrtvých
v La Bodegitě
Pak v šednoucí noci
vidím žhnoucí oči Ernesta
který se zdvihl z postele s nebesy
a šel raději usnout do lesa…