LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #680
Autor:	Dash
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Volné verše
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	12.11.2003 19:21
Počet návštěv:	2539
Počet názorů:	20
Hodnocení:	12

Zítra pokračujeme

Ležím na nemocničním pokoji
dva voskové souputníky po pravici
jeden umírá na nedostatek naděje
druhý na ztrátu iluzí
saniťák s pojízdným lůžkem
(v houbovité tváři ruměnec opilosti)
odváží jednoho po druhém
nakonec na stejné lůžko
nakládá i mne
veze studenou chodbou
klesáme výtahem do inferna
projíždíme chodbou plnou rour a zatuchliny
přitočí se k nám trio vycpanin
zelené pláště odevzdaně visí
na stařeckých skeletech
jeden z nich mi říká:
„jsem váš anesteziolog…“
a usmívá se zkaženými zuby
„uvedu vás v zapomnění…“
dýchá na mne smrdutým dechem hniloby
…tak upadám do polospánku
přivazují mne ke stolu
rouškou na očích vidím jen kalnou zeleň
konzilium se radí a cvaká umělými chrupy
kolem je cítit kyselý pot a plesnivina…
otevírají mé tělo jako krabici od bot
slyším praskání lámajících se žeber
cítím jejich zkažený dech
„...má tak velké srdce nevejde se do dlaně“
cítím ledový dotek stařeckých rukou
„…a játra mají podivnou barvu…“
něco se jim zdá dlouhé
jiné zase zbytečné
tak krátí a vytrhávají mé vnitřnosti
až sípavý hlas zavelí:
„…tak ho zavřete“
„…stačí ho přelepit páskou“
ta bezmoc je strašná
popruhy se mi zařezávají do mozku
zítra pokračujeme…

a tak je to vždy…
vždy se najde někdo ochotný
kdo vám chce pomáhat
předělávat vás k vašemu prospěchu
…a v duchu jeho představ
zítra pokračujeme…