Dílo #35173 |
Autor: | Evík |
Datum publikace: | 11.01.2007 02:09 |
Počet návštěv: | 1179 |
Počet názorů: | 6 |
Hodnocení: | 1 1 |
A to prostě bolí |
Srdce na tisíc kousků se rozsypalo, jen žal a smutek to ve mě zanechalo.
Vše bylo tak krásné jako z knížek mých, při pohledu na Tebe mi napadal nejeden hřích.
Teď ale z tváře utekl mi smích, koukám jak z nebe se snáší sníh.
Oči pro pláč mi jen zbyli, já vím vy byste se tomu nedivili.
Nedokážu vnímat nic jen zášť, mou duši pokryl černý plášť.
Tolik bych chtěla žít zase v té čistotě teĎ ale připadám si jako ve špinavé nahotě.
Však si zkuste chytit slunce do vašich dlaní, spálí nanejvýš vaše ruce ale láska, ta celé srdce zraní. |
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
11.01.2007 02:40
criticator
|
"Oči pro pláč mi jen zbyli" - mně zas zbyly |
11.01.2007 09:12
Monty
|
Ou... :o( |
11.01.2007 10:31
Nimwen
|
no, asi si veľmi smutná...to mi je moc ľúto, ten pocit je zlý a prvé týždne sú tie najhoršie, ale neboj časom sa to spraví, všetko raz bude dobré
no z umeleckého hľadiska pre mňa, iba tá posledná sloha |
11.01.2007 11:24
flétnistka
|
Nenuť se do veršů, piš jak to cejtíš... |
11.01.2007 15:16
fougeres
|
ne e |
13.03.2007 17:56
engelmar
|
No je to smutné, ale aso prožité a to se počítá. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|