Jak tohle mohou KABÁTI

Burlaci na Volze

Mám dlouhý vlasy a krátký rozum. Jsem Burlak.
Milenka je Burlačka.
Manželka taky.
To samé platí i o našich dětech.
Jen auto je rumunský.
Do práce Burlaci nechodí.
Bohužel ani Burlačky.
Živíme jak se dá.
Já se specializuji na okapy.
Nejraději mám měděné. Shodím je z háků ze střechy, dole sešlapu a už mířím do sběrny.
Dostanu pár šestáků, koupím něco k jídlu a pití.
Jdu s tím domů.
Moji Burlaci již sedí okolo stolu a čekají s čím dorazím. Jíme pijeme hodujeme. Po té hrajeme kostky. Prohrávám a jdu se mýt.
Manželka jde hned za mnou. Taky si to myje.
Pak musím do ložnice.
Za čas budeme mít v domě další Burláčata, tuším to.
U cesty je strom. Na něm pak vrána. Hlídá si své švestky. Nechce o žádnou z nich přijít.
Mám velký plášť a ten pokládám ne zem. Třesu se stromem listy i švestky do něj padají. Vrána kráká a je jí to prd platné.
Vláčím setřesené domů. Něco dávám na stůl, zbytek do sudu.
Hlídám kvašení.
Vypaluji ne mez, ale slivovici.
Pak to koštuji a dostávám chuť na milenku.
Hraju s Kabátama. Jsem Burlak.