Přijdu k zrcadlu a je tam. Je to divné, ještě včera tam nebyla. Dnes je. Má to své výhody. Stojím-li před zrcadlem, vidím, kdo je za mnou, právě zkrze tuto. To co jsem zamýšlel při jejím konání se skutečností nestalo. Chtěl jsem pořádnou díru skrz naskrz a tu tedy mám. Trefil jsem se, jak jsem nezamýšlel. Prý jsem měl veliké štěstí. Já ho hledal v něčem jiném. Horší je, že to bolí. Pistol mi odebrali a náboje došli. Budu tu dále s Vámi. A to bolí.
Mám končit a nebo začít?
Ptám se sebe pak i Tebe.
Odpovědí je mi dlouhé mlčení.
Jak vysvětliti jej, než co by nezájem.
Já probudím ho příště snad.
Dnes už vím i čím. |
|
