Struna loutny zpívá
baladu o zapadajícím slunci
a jemně se omotává
kolem něžného krku
panny odsouzené z cizoložství.
Vlasy s vůní šeříku
sepjaté ranní rosou,
tvář anděla
rozseknutá kosou
závisti.
Rád bych se sní projel
na srpku luny
po řece s hrubým jménem
Styx
a ona mi ještě zaplatí
za něžnou projížďku
po vlnkách nového života
zlatou mincí.