Prasklo

to namodralý

šimrájící zrnění

co bylo semnou.

Zbyly po něm

kaluže krve

světa úsměvů

a štěstí,

zkřivené tváře

v agonii umírání

vtisknuté hluboku

do podvědomí

zastiňujíc

poslední úlomky

mého zrnění.

Tříštím se...