Vidím svět, svět jiný, krásný, v němž žít bych chtěl, alespoň chvilku být směl. Však za svůj ho příjmout nemohu, aniž bych změnil svoji osobu. Jsem odrazem světa svého, jenž je odrazem mne samotného. Odráží můj charakter, jenž dokáži vidět jen v něm, jenž existuje jen prostřednictvím jeho, protože on je mým uvědomněním si všeho, i mne samotného.
možná je to zbytečně složité,ale nevím,jak líp to napsat(to neznamená,že se o to nepokusím:)).Taky mi dělá občas problémy to pochopit ikdyž jsem to už četl tolikrát,ale myslím,že se mi podařilo dobře zachytit tu myšlenku(spíš její podstatu). Tyhle myšlenky jsou totiž u mě strašně prchavé,že je většinou zapomenu dřív,než je dokážu nějak zapsat. Tohle je jediný,co jsem takhle "stvořil".Nemohl jsem si pomoct to sem nedat:),protože mě zajímalo co na to ostatní.Takže...díky za komentáře-cením si toho. (pozn. "můj charakter"="moje osoba"="já")