Wopi já myslel že už víš, že jsem jednoduchej? Ty jsi zas moudrej, tak to já respektuju a vážim si tě proto.

tohle jsou nejlepší tabáky:

„Pytlíku, proč se furt tak nablble tlemíš?“

„Smrťáku, já za to nemůžu, já jsem taková veselá kopa, to víš, lautr nic neberu vážně, všecko mám na salámu, s ničim si hlavu svou dubovou nelámu, všecko mi dycky projde, jsem takovej ňouma, a hele, proč se vůbec ptáš, co je se mnou, já myslel, že řešíš jenom temný věci věčně.“

„Dneska mám den, kdy jsem se rozhodnul rozhlídnout kolem sebe a ta tvoje vysmátá kebule mi hned zkazila náladu, asi jsem to neměl dělat a radši dumat dál o temnotě a nevnímat tyhle nesmysly jako je tvoje užvaněná figura.“

„Nikotýne, a to jako tě fakt seru?“

„Mě sere všecko, co se hejbá, miluju klid a dým a hrobový závany tamvodtuď.“

„A to já zas né, já nasranej nikdy nejsem, nevim, proč bych si kazil den kvůli svý nebo cizí blbosti, jen tak civim, přitrouble všecko komentuju a je mi fajn. Tak nějak.“

„Mně je ale taky fajn, jsem rád naštvanej, nemůžu bez toho bejt, to asi nepochopíš, co, ty troubo?“

„Smrtimíre, já tady nejsem vod toho, abych něco chápal, já sem tady vod toho, abych byl furt dětsky happy a aby okolí pochopilo, že si všímám jen zdánlivejch blbostí a o nějaký tragédie a lidský osudy se zas tak nezajímám, jen koumám, kde co zdlábnout, kde pospat, kde komu co províst za úchylárnu a tak.“

„Hm, jsem rád, že nejsem ze stejnýho matroše jako ty, nemoh bych necejtit tu tíhu a konečnost všeho živýho, ignorovat tuhle základní a hlavní věc, která je za vším.“

„Cigareťáku, já to beru, ale abych měl život za nějakou čekárnu na něco studenýho, to po mně nechtěj. Sem rád, že se hejbu a všecko závažný pro druhý je pro mě nedůležitý a legrační něco navíc k tej mej pohodě.“

„Brouku, už přestaň adorovat hejbání a dej mi pokoj, že já vůl se s tebou vůbec začal bavit.“