LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #22722
Autor:	Hana
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Vyznání
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	15.01.2006 17:39
Počet návštěv:	6200
Počet názorů:	32
Hodnocení:	13 1
Patří do sbírky:	Trojtečková...

Prolog

něco pro mé spolumilovníky trojteček... :o)

... po koncertu

... já nevěděla, že TOLIK vím, co to je MILOVAT... já jen tušila, že ještě pořád mě můžeš bolet... A bolíš, lásko, převelice a mnohem víc... zvuky, slova, obrazy, vzpomínky i sny a naděje, maličký, lehoulinký... Rána za ránou. Proč tolik lidí mluví a zpívá o lásce? Láska jsi ty a ty tu nejsi, pro mne nejsi, jen zahlídnout jsem tě směla... a zpřetrhalo to pooperační stehy, jizvy se zeširoka rozšklebily a hledí z nich na mne samota, beznaděj, bezmocnost, zoufalství... sype se to ven každičkou skulinkou a víří to kolem mne, lapám po dechu a po životě jen z pudu sebezáchovy, protože bez tebe PROČ?! zase mě dostala... muzika... útočila ze všech stran a rvala mě na kusy... a každý z nich žil a chtěl té muziky víc a víc a někde uvnitř mé maličké já vědělo, že nic krásnějšího už nikdy být nemůže a že umřít v tu chvíli, umřela bych šťastná... ale ani tohle štěstí nebylo pro mne... ukřižovaná vzpomínkami na tebe jsem sama tiše krvácela uprostřed lidí, co nota, to kapka... umírala jsem se zpátky do života... bez tebe a s jistotou, že s tebou by ta krása byla ještě tisíckrát krásnější... co písnička, to vzpomínka, co vzpomínka, to hřebík... stigmata lásky... co korálek, to den co korálek, to sen a přes řeku mých slz jen úzký můstek z not... byl jsi tam, vzdálený miliony světelných let a já bez tebe nezahořím... ani nezhasnu... „DRÁSAVÝM MALINÍM K TOBĚ SE PRODÍRÁM...“ - prodírala bych se, kdybys tam venku stál sám...