šli
z kopce za trasírkami vajglůpo letech
k betonové hrázi hřála dnem a městema nabízela útočiště proindividuálně dobře poznanoudrogubez jediného slova
navzdory dvěma měsíčním realitámzahřmělo ahladina rybníka se celá - -jakoby do vody spadl drátnejvyššího napětí
první fórzařízl ticho jako posvátnou krávua kdekdo volal že rybyto nebylydokud se konečně neozvalo:- a nestalo se právě to kvůli čemu jsme vlastně tady?
šlibyl jsem přítomenmnohem víc než kdy jindy