Přišel pán a sedl
přinesli jídlo on jedl
co říkám jedl on přímo žral
z talířů lecos rukama bral
Opřel se zády uprostřed stěny
a nechal přinésti podruhé meny
aby ten hlad svůj potlačil
talířům málem stůl nestačil
Začal zas jíst a příšerně mlaskal
za malou chviličku polovic zpráskal
z vesty mu jak broky létaly knoflíky
on si jich nevšímal neb hlad měl veliký
Pak přišel na řadu demižon vína
kapky mu stékaly do tlustého klína
ldyž prázdný ho postavil na okraj stolu
začal si zpívati nevím snad v mollu
Když píseň dozpíval řádně si říhnul
na zděšenou kuchařku královsky kývnul
aby mu přinesla zákusků tácek
mlsně se oblízl jak líný macek
Ach to je idilka takhle se cpáti
na světě lepšího nelze mi dáti
pomyslí sobě pán a hledí zpychle
neví že konec už blíží se rychle
|
|
1
Andromeda 
PaJaS 