Tříštím-li vlastním spěchem hladkost hladiny není to nepokora Memento věrnosti stále cítím v sobě jak otisk zlomeného křídla Ačkoliv každé pírko prosí perutě složím na neklidnou vodu a odevzdaně vpluji do schémat labutích vztahů – k pokračování vlastních genů Tříštím-li vlastní chvění o jistotu je to rozum a tradice a schopnost citů padat se staženými křídly až na zem… až na zem |