Soumrak skládá unavené tělo dne
na dno noční postele,
ještě přikrýt peřinou a už spí.
Na noční nebe měsíc se vyhoupne
Večerní zvoní v kostele
a několik maličkých už sní.
Ulice pomalu utichá,
na dvoře ještě slyšíš křik
nespavců a opilých
Tam kdesi hraje klavír do ticha,
je slyšet milenecký smích
a někdo čůrá na kůru stromů opadlých.
Je zvláštní tento čas,
zastaven stojí, ani den ani noc,
je opravdu zvláštní.
kdo vyzná se v něm z nás?
Třeba nám přišel na pomoc
a dívá se, jestli jsme šťastní.
|
|