Jednoho dne jsi mi do života vztoupila, lásku ve mě tak nežnou probudila. Já nechápala co se děje, myslela jsem že svět se na mě už neusměje. A tak tu sedím a píši tyto řádky, o naší lásce bez ohrádky. moc věcí nám v lásce brání, my bojujem však bez ustání. Lásko moje miluji tvou čistou duši, miluji ten úsměv co Ti tolik sluší. Miluji Tvou jemnou zář, tys měla míti svatozář.
Epilog
No lidišky co si o tom myslíte??Lásko snad pochopíš
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'gabka', 11.05.2006 05:00.
Gabko, je to zatím stále stejné - rýmování Ti nejde. Čti si text po sobě nahlas, musíš sama slyšet, jak to kulhá.
Navíc rýmy jako zář-svatozář...to je skoro jako z Cimrmana.