Opakování matka moudrosti. Věřím do důsledku těmto slovům (I když mohou být jakkoliv bolestivá) Člověk se pak o to víc vrací k tomu krásnému, co mu ještě zbylo. Když jsme vloni pochovali dědečka. První co jsem udělal následujícího dne, bylo, že jsem sedl na kolo a zajel do Rápotic. Děda Rápotickej mě hladil po tváři a utěšoval. Za necelý ho měsíc jsme ho pochovali také. Ulamuji větvičku lípy a dávám jí na rozloučenou. Chci jím přiložit plamínek lásky v mém srdci. Ten jediný nesmí zemřít.
Epilog
Nikdy není ztracený čas, který je věnován druhému. Každý takto nevyužitý čas se zarývá hluboko do nitra duše i těla.
Počet úprav: 6, naposledy upravil(a) 'engelmar', 08.03.2007 09:57.