Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #25576
Autor:prasonym
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.04.2006 11:11
Počet návštěv:548
Počet názorů:4
Hodnocení:1

Předjarní

V  po(s)ledním slunci

zimního vlnobití

sbírám si tajně vločky naděje,

co stíny do náručí nezachytí,

a chladnou krásu  

sněhu na tvých  řasách

má dlaň až k pláči krásně zahřeje.

Už čekám šepot jarní nedočkavý,

už mi svítá,

na polibek tvůj jarní

tichá naděje.

Ve vlasech cítím

jako tvoje  prsty

stébla trávy.

Slunce mi pořád svítí.

Ale zatím nehřeje.

Názory čtenářů
11.04.2006 11:43
Hana
Slunce mi pořád svítí.

Ale zatím nehřeje.
11.04.2006 13:54
Mario Czerney
Hana napsal(a):
Slunce mi pořád svítí.

Ale zatím nehřeje.
To je opravdu zvláštní, jak dokáže autor poškádlit slunce - a v posledních dvou řádcích se to povedlo. Za to ty předchozí řádky se mi nepozdávají...
11.04.2006 13:57
Hana
Mario Czerney napsal(a):
Hana napsal(a):
Slunce mi pořád svítí.

Ale zatím nehřeje.
To je opravdu zvláštní, jak dokáže autor poškádlit slunce - a v posledních dvou řádcích se to povedlo. Za to ty předchozí řádky se mi nepozdávají...
neopisuj a udělej si svůj vlastní názor na slunce :o)))
11.04.2006 18:21
Andromeda
Mě se to líbí moc... :o)   *T

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)