z očí do očí
vykrajujem si střípky
naplavených rán
a vysoušíme kaluže
lovíme zlaté rybky
(a dveře stále dokořán
a klíče nikdo
najít nemůžem)
povadlá svítání
jsou jako rtuť
jak fialky na parapetu
říkáš mi
- lásko,
dobrou chuť -
když tiše bílá
máváš létu
co utíká nám
bez placení
prší do prázdných hnízd
jak online pohádka
o míjení
co jednou budeš
vlastním dětem číst 

a z ticha
někde v nekonečnu
Tvůj hlas
pak zašeptá mi
že půjdem dál
každý zvlášť
Ty a já
teď už
sami