Zkouším ji. "Tři a tři je..." "...osm." "Jak to ?" ptám se. "No prostě přiložíš je k sobě..." Zavrtěl jsem hlavou. "Dvě a dvě jsou dohromady...?" "Podtržený srdce !" hlásí vítězně. "Hele neblbni, já to myslím vážně !" "...když já taky..." špitla. "A co takhle jedna a jedna ?" "Tři !" zajásala. Achjo...