Fakt, to bude den... až umře táta? Možná že takto...
Mě už se stalo... mnoho let uplynulo.
A zůstalo. Víc než jen pár fotek... ale to chápu,
to patří k tomu smutku z prázdnoty...
A pořád se kouká, jestli ne jinak, tak mejma očima - to jsou ty geny, víš.
Je to vlastně obdivuhodně civilní, na to téma. To jsem ocenila.
Ale zdá se mi, že by se takový text, takový druh vyznání, vlastně ani neměl tipovat...je to snad až příliš intimní věc.
Mně táta umřel předloni, bylo mu 90 a bylo to vykoupení z bolestí. A přesto mi bylo do breku. Zpracovala jsi ten zážitek moc pěkně, johanko. Jistě by měl radost.
Mně táta umřel předloni, bylo mu 90 a bylo to vykoupení z bolestí. A přesto mi bylo do breku. Zpracovala jsi ten zážitek moc pěkně, johanko. Jistě by měl radost.