| Dílo #43025 | ||
|---|---|---|
| Autor: | Emily | |
| Datum publikace: | 24.09.2007 11:35 | |
| Počet návštěv: | 11813 | |
| Počet názorů: | 48 | |
| Hodnocení: | 29 2 2 9 | |
| Patří do archívu: | <Soukromý> Diotima: stromové, kytišky | |
| Letně indiánský běžec | ||
|---|---|---|
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
24.09.2007 11:37 ticho |
Letní dnové, zajímavej obrat příjemně rýmuješ :-) |
| 24.09.2007 11:37Faun |
Nevím co si o tom mám myslet. |
| 24.09.2007 11:55Holan |
Faun napsal(a): Ribanna je dcera Tah-ša-tungy, náčelníka kmene Assiniboinů. Zamilovali se do ní Old Firehand a tehdy ještě mladičký Vinnetou, který ale svému příteli Firehandovi ustoupil, aby byla Ribanna šťastná...Nevím co si o tom mám myslet.  |
| 24.09.2007 12:03Faun |
Holan napsal(a): V tom případě jsem šťastný také.Faun napsal(a): Ribanna je dcera Tah-ša-tungy, náčelníka kmene Assiniboinů. Zamilovali se do ní Old Firehand a tehdy ještě mladičký Vinnetou, který ale svému příteli Firehandovi ustoupil, aby byla Ribanna šťastná...Nevím co si o tom mám myslet. |
| 24.09.2007 12:04Holan |
Indiánské kmeny Severní Amerika Subarktická oblast Algická jazyková rodina Kríové (Cree) Attikamekové (Attikamek, Tete de Boule) Kríové z bažin (Swampy Cree) Lesní Kríové (Woodlands Cree) Losí Kríové (Moose Cree) Východní Kríové (Eastern Cree) Montaněsové (Montagnais) Naskapiové (Naskapi) Odžibvejové (Ojibwa) Severní Odžibvejové (Northern Ojibwa) Na-denéská jazyková rodina Ahtenové (Ahtena, Ahtna, Copper River Athabascan) Babinové (Babine, Nadoten, Natooten, North Carrier) Bobří Indiáni (Beaver, Dane-zaa, Dunneza, Tsattine) Čilkotinové (Chilcotin) Čipevajané (Chipewyan) Hanové (Dawson, Han, Hän, Hankutchin, Moosehide) Holikačukové (Holikachuck, Holikachuk, Innoko) Horní Kuskokvimové (Goltsan, Kolchan, McGrath, Upper Kuskokwim) Ingalikové (Degexit, Ingalik) Kaskové (Caska, Kaska, Nahane, Nahani) Khotanové (Khotan) Kojukoni (Koyukon) Kučinové (Gwichin, Gwitchin, Kootchin, Kutchin, Tukudh) Nataotinové (Nataotin) Nosiči (Carrier, Dakelh) Otroci (Slave) Psí žebra (Dogrib) Sekaniové (Sekani) Tagišové (Nahane, Nahani, Tagish) Tahltani (Nahane, Nahani, Tahltan) Takuliové (Takuli) Tanainové (Kenai, Kenaitze, Tanaina) Tanakrossové (Tanacross) Tananové (Minto, Nabesna, Tanana) Tsetsautové (Tsetsaut) Tučoni (Selkirk, Tutchone) Zaječí Indiáni (Hare) Žluté nože (Yellowknife) Sújská jazyková rodina Kamenní Indiáni (Stoney) Lesní Kamenní Indiáni (Wood Stoney) Beothukové (Beothuk) Severovýchod Algická jazyková rodina Abenakiové (Abenaki, Abnaki, Wabanaki) Algonkinové (Algonquin) Delavarové (Delaware) Illinóové (Illinois) Kikapúové (Kickapoo, Kikapoo, Kikapu) Liščí Indiáni (Fox) Majamiové (Miami) Malesitové (Malecite, Maliseet) Menhettenové (Manhattan) Menominíové (Menominee) Messečusettové (Massachusett) Mikmakové (Micmac) Mohegani (Mohegan) Mohykáni (Mahican, Mohican) Narragansetové (Narraganset) Odžibvejové (Ojibwa) Východní Odžibvejové (Eastern Ojibwa) Jižní Odžibvejové (Chippewa, Southern Ojibwa) Ottavové (Ottawa) Pauhatani (Powhatan) Pamlikové (Pamlico) Passamakvoddyové (Passamaquoddy) Pekvotové (Pequot) Penobskotové (Penobscot) Potavatomiové (Potawatomi) Sekotové (Secota) Sókové (Sac, Sauk) Šóníové (Shawnee) Vampanoagové (Wampanoag) Irokézská jazyková rodina Eriové (Erie) Huroni (Huron) Irokézové (Iroquois) Neutrálové (Neutral) Petunové (Petun) Suskvehannokové (Conestoga, Susquehannock) Tuskarorové (Tuscarora) Sújská jazyková rodina Vinnebagové (Winnebago) Tito Indiáni obývali lesnaté oblasti severovýchodu USA a jihovýchodu Kanady. Jihovýchod Irokézská jazyková rodina Čerokíové (Cherokee) Kaddoská jazyková rodina Kaddové (Caddo) Maskodžijská jazyková rodina Alabamové (Alabama) Apalačíové (Apalachee, Appalachee) Čikasóové (Chickasaw) Čoktóové (Choctaw) Koasatiové (Koasati) Potokové (Creek) Seminolové (Seminole) Sújská jazyková rodina Biloxiové (Biloxi) Katóbové (Catawba) Ofové (Ofo) Saponiové (Saponey, Saponi) Tutelové (Tutelo) Čitimačové (Chitimacha) Jučiové (Yuchi) Načezové (Natchez) Velké pláně Algická jazyková rodina Arapahové (Arapaho) Atsinové (Atsina, Gros Ventre) Černonožci (Blackfoot) Kríové (Cree) Kríové z Plání (Plains Cree) Odžibvejové (Ojibwa) Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa) Šajeni (Cheyenne, Sheyenne) Juto-aztécká jazyková rodina Komančové (Comanche) Kaddoská jazyková rodina Arikarové (Arikara, Arikaree, Ree) Kitsajové (Kichai, Kitsai) Póníové (Pawnee) Vičitové (Wichita) Kajova-tanoská jazyková rodina Kajovové (Kiowa) Na-denéská jazyková rodina Apači (Apache) Chikariljové (Jicarilla) Lipanové (Lipan) Meskalerové (Mescalero) Kajova-Apači (Kiowa-Apache) Sarsíové (Sarcee, Sarsi) Sújská jazyková rodina Ajovové (Iowa) Assiniboinové (Assiniboin) Hidatsové (Hidatsa) Kamenní Indiáni (Stoney) Horští Kamenní Indiáni (Mountain Stoney) Kansové (Kansa, Kanza, Kaw) Kvapóové (Quapaw) Mandanové (Mandan) Missuriové (Missouri) Omahové (Omaha) Osedžové (Osage) Otové (Oto) Ponkové (Ponca) Súové (Sioux) Vraní Indiáni (Absaroka, Crow) Tonkavové (Tonkawa) Život Indiánů Plání byl závislý na bizonech, kteří jim poskytovali maso, kůži na stany a oblečení i suroviny. Po příchodu bílých osadníků byli bizoni téměř vyhubeni a Indiáni byli vytlačeni do rezervací. Náhorní plošina Juto-aztécká jazyková rodina Bannokové (Bannock) Penutijská jazyková rodina Jakimové (Yakima) Klamathové (Klamath) Modokové (Modoc) Molalové (Molale) Propíchnuté nosy (Nez Percé) Sahaptinové Umatillové (Umatilla) Valla Vallové (Walla Walla) Selišská jazyková rodina Coeur d' Alene Kalispelové (Kalispel) Lilluetové (Lillooet) Okanagani (Colville, Okanagan) Ploskohlavci (Flathead) Selišové Vnitrozemští Selišové Spokani (Spokane) Šusvapové (Shuswap) Thompsonští Indiáni (Thompson) Kajusové (Cayuse) Kutenajové (Kootenai, Kootenay, Kutenai) Severozápadní pobřeží Na-denéská jazyková rodina Ejakové (Eyak) Haidové (Haida) Klatskaniové (Clatskanie) Tlingitové (Tlingit) Penutijská jazyková rodina Alseové (Alsea, Alseya) Cimšjani (Tsimshian) Činúkové (Chinook) Kalapujové (Kalapuya) Kúsové (Coos, Coosan) Siuslavové (Siuslaw) Takelmové (Takelma) Selišská jazyková rodina Bella Kúlové (Bella Coola) Selišové (Salish) Pobřežní Selišové Tillamúkové (Tillamook) Vakašská jazyková rodina Bella Bellové (Bella Bella) Haislové (Haisla) Kvakiutlové (Kwakiutl) Makahové (Makah) Nutkové (Nootka) Kvileutové (Quileute) Kalifornie Algická jazyková rodina Jurokové (Yurok) Vijotové (Wiyot) Hokaská jazyková rodina Ačumaviové (Achumawi) Atsugeviové (Atsugewi) Čimarikové (Chimariko) Čumašové (Chumash) Esselenové (Esselen) Karokové (Karok) Salinanové (Salinan) Šastové (Shasta) Pomové (Pomo) Juto-aztécká jazyková rodina Gabrieleňové (Gabrieleño) Kaviljové (Cahuilla) Kitanemukové (Kitanemuk) Kupeňové (Cupeño) Luiseňové (Luiseño) Monové (Mono) Serranové (Serrano) Tataviamové (Tataviam) Tubatulabalové (Tubatulabal) Na-denéská jazyková rodina Hupové (Hoopa, Hupa) Tolovové (Tolowa) Penutijská jazyková rodina Kostanové (Costano) Maiduové (Maidu, Maidun) Mivokové (Miwok) Vintuové (Wintu, Wintun) Jokutové (Yocut, Yokuts) Jukiové (Yuki) Vappové (Wappo) Velká pánev Juto-aztécká jazyková rodina Jutové (Ute) Pajutové (Paiute) Šošoni (Shoshone, Shoshoni) Jihozápad Hokaská jazyková rodina Havasupajové (Havasupai) Javapajové (Yavapai) Kvečanové (Quechan) Marikopové (Maricopa) Mohavové (Mohave) Seriové (Seri) Valapajové (Walapai) Juto-aztécká jazyková rodina Hopiové (Hopi) Kajova-tanoská jazyková rodina Tevové (Nambe, Pojoaque, San Ildefonso, San Juan, Santa Clara, Tano, Tesuque, Tewa) Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa) Tovové (Jemez, Towa) Na-denéská jazyková rodina Apači (Apache) Čirikavové (Chiricahua) Západní Apači (Western Apache) Navahové (Navaho, Navajo) Keresové (Acoma, Cochiti, Keres, Laguna, San Felipe, Santa Ana, Santo Domingo, Zia) Papagové (Papago) Pimové (Pima) Zuňiové (Zuñi) Mezoamerika Aztékové (Aztec, Azteca) Mayové (Maya) Olmékové (Olmec) Jižní Amerika Amazonie Aravakové (Arawac, Arawak) Ašháninkové (Ashaninka) |
24.09.2007 12:11 Diotima |
sbohem léto! milé .. :-) |
24.09.2007 13:01 Natasha |
Dobře, lehounce svázáno. |
| 24.09.2007 13:10králík Amálka |
Holane, mohl bys zveřejnit www, ze kterých jsi sem dal ty seznamy? |
| 24.09.2007 13:11marťánek paní Koutné |
...budeme čekat na příští (k)lásky :-)* |
| 24.09.2007 13:15logikJJ |
v tom furt tápu a mrzí mi to, sakra |
24.09.2007 13:15 Montrealer |
ticho napsal(a): To je přece školský případ archaické "oživující" koncovky, která zůsobí, že příčestí minulé pak píšeme s "-i" jako u mužských pomětů životného rodu. Příklady: Dnové míjeli. Hrobové se otvírali. Ukaztelé stáli u cesty.Letní dnové, zajímavej obrat příjemně rýmuješ :-) Když dala známá perfekcioniska Nataša tipa, tak ho dám taky. Já bych to takhle dobře nenapsal a pro Karla Maye mám slabost. |
| 24.09.2007 13:17Montrealer |
ticho napsal(a): To je přece školský případ archaické "oživující" koncovky, která zůsobí, že příčestí minulé pak píšeme s "-i" jako u mužských podmětů životného rodu. Příklady: Letní dnové, zajímavej obrat příjemně rýmuješ :-) Dnové míjeli. Hrobové se otvíralli. Ukaztelé stálli u cesty. Když dala známá perfekcioniska Nataša tipa, tak ho dám taky. Já bych to takhle dobře nenapsal a pro Karla Maye mám slabost. |
| 24.09.2007 13:19Holan |
králík Amálka napsal(a): http://splhej.wz.cz/referat/zemepis/88/Indianske-kmeny/Holane, mohl bys zveřejnit www, ze kterých jsi sem dal ty seznamy? |
| 24.09.2007 13:29Natasha |
Montrealer :) |
| 24.09.2007 13:34Montrealer |
Holan napsal(a): Malá zkouška tvých "indiánských" znalostí: co je nebo bylo Chichen Itzá ?králík Amálka napsal(a): http://splhej.wz.cz/referat/zemepis/88/Indianske-kmeny/Holane, mohl bys zveřejnit www, ze kterých jsi sem dal ty seznamy? Ve kterém románu Dicka Francise se toto jméno objevuje ? |
24.09.2007 13:38 Janina Magali |
Tak tahle se mi vážně líbí...bez tápaní* :) |
| 24.09.2007 13:38Holan |
Montrealer napsal(a): Holan napsal(a): Malá zkouška tvých "indiánských" znalostí: co je nebo bylo Chichen Itzá ?králík Amálka napsal(a): http://splhej.wz.cz/referat/zemepis/88/Indianske-kmeny/Holane, mohl bys zveřejnit www, ze kterých jsi sem dal ty seznamy? Ve kterém románu Dicka Francise se toto jméno objevuje ?  Chichén Itzá - chrám Bojovníků, na vrcholu je vidět Chac mool |
| 24.09.2007 13:42Holan |
Dne 7. 7. 2007 bylo v Lisabonu vyhlášeno sedm nových divů světa a v Mexiku vypukla sláva. Jako jeden z nových divů světa bylo totiž vyhlášeno mexické, nebo spíše přesněji řečeno maysko-toltécké Chichén Itzá a především pak jeho hlavní a také nejimpozantnější pyramida zvaná neformálně Castillo či Chrám Kukulcána. |
| 24.09.2007 13:45Montrealer |
Výborně ! Obrázkem jsi navíc příjemně překvapil. Já jen vím, že je to chrám středoamerických Indiánů (Aztéků nebo Inků) a objevuje se v prvním románu Dicka Francise, který byl v Česku vydán: Smrt favorita. |
| 24.09.2007 13:48Montrealer |
Jsi stále lepší. Že bylo Chichen Itzá přidáno k divům světa, se dovídám až teď. Kdepak ten chrám leží ? Na polostrově Yucatán ? |
| [ > ] [ >> ] | |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|