Bobík, Mišpulín, Fifinka, Pinďa... však to znáte...

otevíráš dveře bytu
(kdes byla tak dlouho?)
máš provinilej výraz
(kam poděla ses, touho?)
nepodíváš se mi ani do očí
(kde jsou Tvá milá slova?)
neodpovídáš, když se Tě ptám
(znova a znova!)

pak přijde scéna
(jak z filmu vystřižená)
hysterický pláč
(před Tebou opět ponížená)
a já s výrazem sebevraha
(kde máš sakra svědomí?)
zavřu se na záchod
(i když to tam nevoní)
a budu trucovat
(jen jako, nikdo se to nedoví)
že je konec  navždycky
(nebojte, čtu si tam jen čtyřlístky)