zas srdce jako stádo zeber |
zas srdce jako stádo zeber kopyty bije do mých žeber bublinky vzduchu k němu žene řečiště krví přetížené
vzduchu se náhle nedostává pot vyvěrá jak vroucí láva z každého póru v žhnoucí kůži smrtelná hrůza hrdlo úží
prsty se chvějí jako struny tvář bledá maska mrtvé luny z mramoru oči být se zdají pekelné brány otvírají
v mysli svá křídla dokořán démony vítá pokřik vran který jak uragán vpřed žene myšlenek letky unavené
modlím se za smrt která mění očistec v cestu k vykoupení...
v bohnickém parku v stínu stromů v posledním z mnoha smutných domů kde v mřížích visí cáry nebe a každý nádech stejně zebe
když srdce jako dusot slonů zní v opuštěném pavilonu |
|
Názory čtenářů |
22.11.2007 10:47
Burlev
|
stálo mi za to se k textu vrátit snad nevadí ti měl jsem v hlavě trochu mišuňk dostal jsem kdysi avi a dnes je vracím víc už nenapíšu |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|