Prolog |
|
Stopy ve sněhu |
Přes sklo, vášně bez iluzí, Pravdivé izolace minulých režimů. Dřevem zatopit, pak jit nebem vstříc, ale vidět už jen zasněžené město, v rovině, podél větrolamů, ve sněhu stopy a kolem vzpomínky na ty vítězné řeči o pochmurností sítí a rybářském živobití a zlatých sloupech, ve stoje. Pak už jen otevři oči, jdi po těch stopách, a sesbírej ty vzpomínky. Příští zástávka: Realita. |
|
Názory čtenářů |
26.04.2012 07:42
Andrew Maxwell
|
Koukal jsem na tebe i na jiných literárních serverech a mám z toho takovej závěr. Ano, máš někdy v básničkách hezký obrazy a ano, obsah je nejdůležitější, ale když čtu tvoje komentáře nejen tady, pořád mi svítí před očima červenej nápis AROGANCE, A to mě štve. Líbí se mi, když autor provokuje, když je svuj, když má názor, když je nekonformní, když má svuj životní styl, ale když je to arogance, tak mi to kur.a vadí. Ale to ti bude nejspíš jedno. A mně (už teď) je jedno, že je ti to jedno |
26.04.2012 11:25
patafyzik
|
Udělených tipů nula. I to vypovídá o aroganci. Sám jiné nečte, ale čtený by byl rád... |
27.04.2012 19:26
Charlien
|
mě se celkem tahle líbí, jen bych úplně vynechal druhý řádek, je nesmyslný a nepatří tam, je jen na efekt... a závěrečný čtyři řádky bych ponechal takto:
Pak otevřít oči, jít po stopách a sesbírat vzpomínky. Příští zástávka: realita. ... a mrknul bych se na nadbytečné čárky... rozbíjejí plynutí textu... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|