Promrzlý cípek lunety…
Hodnota mého bdění zmírá
na absenci barvy tmy…
vnímám jenom dech noci…
Dívám
se přes zavřené oči
vidím tak svoje sny a touhy…
na pozadí víček je
Tvoje silueta
nejasná a přitom velmi zřetelná…
Šepot noci mně kolébá
v slastném snění
nevědomí…
jsi Arwen mého snu,
a já… slza v Tvém oku…
Povstává pomalu
úsvit…
svírá mne vědomí, že nejsem s Tebou…
chtěl bych a vím, že to teď nejde…
prach
dne zakrývá stesk noci…
Procitám a nevím proč…
|