Vánoce jsou ty tam a jsem rád,
cítil jsem,
že steskem po Tobě
lásko umírám.
Cítil jsem,
jakoby hodiny se zastavily,
že rvou se se mnou a trápí mne,
zuřivé temné síly,
nekonečně dlouho,
ne jenom chvíli.
Vánoce,
ty svátky míru a klidu,
jen polštář smáčený slzami,
bolavá duše a srdce
a spánek vysvobozující a neklidný.
Vánoce jsou pryč,
já vzýval jsem nebesa,
zda nemohu je přeskočit,
když s Tebou nemohl jsem se,
radovat, smát se a společně snít.
Vánoce, chtěl bych ty další prospat - neprobdít,
když Lásko nejsi již mou
a já nemohu již s Tebou být. |
|
