Na nekonečné tváři

                                               v proměnách dojmů

                                               loupe se kůže –

                                               svědectví bolesti

                                               ustlaných lží

A já marně křičím

                                               do dědičného stínu

                                               neschválená přání –

                                               plaše v nich roste

                                               sprosté kvílení