Polykám sousto povadlé duše když shnilý déšť prší v oblaka když slyšíš vanutí mrtvého dechu a vidíš oběšence na nitce něhy… Vyhořet – spálit v sobě dvůr šílených kohoutů pod drobnohledem umělce duší! Pojď se mnou cestou ostružiní doprovoď padlou k studánce vzkříšení… |