Dílo #236 |
Autor: | NIN |
Datum publikace: | 30.10.2003 12:02 |
Počet návštěv: | 4962 |
Počet názorů: | 21 |
Hodnocení: | 18 |
Patří do sbírky: | Mydriáza |
Prolog |
|
MOŽNÁ JENOM POCIT |
Jsem tvoje přerušovaně
Nikdy se nemůžu dát naprosto
Když každej moment kdy se trhá
Pouto Pak se rozplyne v sklo snů
Tvoří stěnu svatý jeskyně
Která mě chrání vždycky když bývám
Zvířetem v polární krajině
Vlčicí Ptákem Sama beze smečky
A zvuky sněhu litanií
Tvrdá zem Prostor nad nekončí
Vypíjím hořký setkání
S každým na světě se vším možným
Co jde cítit jak rána nožem
Hluboko Průnik kůže s železem
Tvář viděná jednou v životě
Ulice s hlasy letních soumraků
Hlad Utíkala jsem do nocí
S otevřenými břichy světel
Hlasů skutečných jak se dělo
Tisíc příběhů vzrušení
Neony tvarují z tváří masky
Dravců a cirkusových zvířat
V davu zdivočelém opojením
Obrazy planou horečnatě
Jakoby z dob kdys umírala
S morem v tělíčku osmiletá
A kdy ses rodila do války
Když hledám místa tisíců
Směrů cest možností a vstupů
S vrostlým pocitem že jsem živá
Když otvírám noc skalpelem náhod
Tam v ulicích kde vybírám sklo
Z popelnic na strach Stopuju vášně
Tam ve tmě tam už nejsem tvoje
Je to divně prázdná věc Skutečná
Proměnou skupenství ke stavu
Kdy na čas přestávám být tvoje
|
|
Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'NIN', 16.03.2004 10:14.
Názory čtenářů |
10.05.2005 23:17
Biri
|
bezvadný*** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|