Čich je úžasný smysl, pokud by se ovšem zkombinoval se zrakem, jak by to asi vypadalo?

Přijdete do květinářství koupit růži. Líbí se vám rudá s červenou aurou? Nebo spíše žlutá s kanárkovou? Bílá se smetanovou? Skoro ani nenajdete východ přes hustou barevnou mlhu. V době oběda procházíte kolem restaurací, ve kterých je vidět tak metr za dveře. Pizerie je zabarvena do bíla a žluta, z tradičních českých putyk tryská šedý cigaretový kouř a červená vůně pečeného masa, vegetariáni jdou po zelené.

Nebo i na ulici - kolemjdoucí lidi můžete na dálku ohodnotit. Dáma v klobouku s jezevčíkem na vodítku s oranžovou aurou používá Channel, pán na druhé straně chodníku má zcela jistě po holení modrý Pitralon, spěchající mladík obklopen temně fialovou barvou asi hledá toaletu.

V jednom vtipu Ostravák po návratu z hor sděluje svým známým, že v horách je vzduch, který není vidět. Pokud by vůně měla barvu, asi by ve městech byla téměř nulová viditelnost. A slyšitelnost, čichatelnost, hmatatelnost a chutnost.