LiTerra

Dílo #67756

Autor:

Andromeda

Druh:

Tvorba

Kategorie:

Poezie/Volné verše

Zóna:

Jasoň

Datum publikace:

05.04.2013 20:25

Počet návštěv:

1057

Počet názorů:

Hodnocení:

Dnes v noci
jsem už nemohla
snést bolest
která mě drtila
tak dlouho
a vší silou jsem
vytrhla tvůj šíp
ze svého srdce

Pěšina našich kroků
nasákla rudou krví
když můj syn
zvedl ten šíp
a vystřelil ho
vysoko do mraků

Vtom černá obloha praskla
a hvězdy se z ní sypaly
dolů jako konfety
pobloudilých radostí
ztracených dnů štěstí

Ptáci získali rumělkové
okraje křídel a peří
vířilo
v apokalypsách zkázy

Země praskala
a propadala se
do hloubek
sebe sama
v hukotu zmarů
zhroucených iluzí
slibů a
vášní
skály se otřásaly

Potom nastalo
podivné ticho
nesmělé
jako
první krok
na cizím území
a já cítila
jak se moje
srdce
zaceluje

Ráno vyšlo slunce
ptáci se dotýkali
za letu křídly
vějířem per
svobodně a lehce
samozřejmostí přírody
a já cítila
že
se znovu rodím
do své vlastní podoby