Vyhlížím noc a cítím hloubku vesmíru, tiché pulsování vzdálených galaxií, strach a úctu, bušení v krku, polykám.....
Čekám na hvězdy,rozházené střepyvánočních ozdob roků,které minuly dřív,nežli začalya nadechuji se ke slovům,která nikdy nepronesu.
Dnes ráno opatrně otvírejdveře do sněhu,ať mě nezhasneš,protože je vítra kdybych umřela,třeba by bolelonastavit svůj životBožímu soudu...