Dílo #24966 |
Autor: | Andromeda |
Datum publikace: | 30.03.2006 22:02 |
Počet návštěv: | 1799 |
Počet názorů: | 45 |
Hodnocení: | 3 |
Tisíckrát do stejné řeky |
Vkročila jsem tisíckrát do stejné řeky, abych v ní uhořela, neboť mě zalily plameny od prvního ponoření do jejích žhavých vln!
Potom mě žiletky tvých slov stáhly z kůže a hodily zbytky kočkám, aby se nemusely obtěžovat s krvavým úklidem!
Hluboko pod hladinou mě ohlodaly zoubky piraní až na bílé kosti a já zůstala vyceněná jako bílé zuby kostlivce, přízrak v rudé temnotě plamenů, které hořely všude kolem mě!
A pak, po tisící a prvé jsem se vydala na tu známou cestu k plamenné řece, abych si znovu ověřila, že tady už se opravdu NIKDY NEVYKOUPU....
|
|
Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Andromeda', 06.03.2009 15:43.
Názory čtenářů |
30.03.2006 23:27
Andromeda
|
Rozverně mi šeptáš slůvka, znamenající celý svět... Hladíš mne, aniž se zeptáš. Jsi vítr a já pod Tebou jsem travnatá step.... !
:o) |
30.03.2006 23:30
Andromeda
|
Líbej mne něžně a objímej, jsi jako náplast bohů.... Jemně se mne dotýkej, dnes být s tebou mohu ! Jsi bouře a příval, jsi něco, co dosud neznala jsem... Nechej mne vznášet se, jen mne, prosím, Urvisu, nenech spadnout na zem ! |
30.03.2006 23:34
Andromeda
|
Urvisu napsal(a): Panejo, ty jseš teda nadílka :o)... no, nebude každý den posvícení, je třeba taky makat, teď bylo trochu více času. Jdu, odbrou, princezničko :o) Dobrou a odpočiň si do bleděmodra.... :o) |
31.03.2006 10:11
Zuzulinka
|
tahle je vyjímečná princezno----líbí se mi velmi* |
31.03.2006 11:44
LoT
|
myslim, že básníš skvěle Andromedo. Je mi to takové blízké.
Urvisu: V historii se už párkrát objevili skupiny lidí, kteří ostatním říkali, jak má umění vypadat a o čem má být. Vybavují se mi komunisti nebo třeba církev. Já jsem pro, ať každý píše, co se mu líbí a každý ať si taky čte, co se mu líbí. |
31.03.2006 14:30
Andromeda
|
Děkuji za vaši přízeň, přátelé! Mám vás ráda... :o) a je mi tady s vámi moc a moc dobře! |
31.03.2006 15:23
Albireo
|
Mně je zase¨fajn na Tvých stránkách, Andro. |
31.03.2006 17:22
LoT
|
Urvisu napsal(a): Sebemrskačská, orgasmistická, rozervaně vnitřně sténající touhou po zvrácené rozkoši. Taková je tvoje ohnivá řeka, Andromedo :o) Urvisu napsal(a): Víš, já principy zpovědí neuznávám... já uznávám roli světlonošů. Proti slabosti bojovat vlastním příkladem. Příklady táhnou :o)
Tím, že se se mnou podělíš o svůj dávný smutek, akorát jen zasereš i moji duši. Já tedy na tvoji zpověď reagovat nebudu. Já tu tvoji pomyslnou tmu rozčísnu hořící pochodní :o)...
Urvisu napsal(a): Piš básně, které mně potěší, které mne budou inspirovat... nic mi nevysvětluj, princezničko :o)... dávej řeč o všem, co bude krásného, nebabrej se v minulosti, beztak jej jen nudná a hysterická (stejně jako ta moje, hi híí). Všechno se teprve stane :o) |
31.03.2006 17:49
LoT
|
Já si zase myslim, že lidem pomůže, když vidí, že i ostatní se trápí stejnými věcmi.
Osobně, když mám spleen, tak se vyžívám ve smutný hudbě, smutný poezii, atd. Asi bych se zvencnul, kdyby všichni umělci tvořili jenom pozitivně naladěná díla.
A navíc a to je asi nejdůležitější. Já uznávám poezii napsanou "jen tak". Musí to k tobě samo přijít a ty seš jenom ruka a tužka a odvedeš tu špinavou práci, že to hodíš na papír. Neuznávám programové psaní jakože "teď si sednu a napíšu tohle, protože to je potřeba napsat, aby svět byl lepší ..."
Myslím, že takové vynucené umění je většinou o několik kvalitativních tříd níže než to, které vznikne samo, bez popohánění. |
31.03.2006 18:10
LoT
|
Urvisu napsal(a): A ještě mne napadlo, LoTe... když se bude chlapec trápit při souloži s erekcí, jeho dívka mu nepomůže tím, že se začne trápit podobným problémem :o) no ale pomůže mu třeba, když mu potom kámoš v hospodě řekne, že se mu to stává taky. (a nebo pro náš případ: když si přečte depresivní básničku někoho jinýho, komu se to stává)
každopádně to hlavní je, psát od srdce. A když je někomu smutno, tak ať píše smutně (deprese jako chorobu bych sem netahal). Lepší než nepsat vůbec a nebo psát veselé vyumělkovamé nesmysly. |
31.03.2006 19:22
Andromeda
|
Máte pravdu oba dva každý svým způsobem.
Souhlasím s LoTem, že nejlepší je básnit
spontánním způsobem - alespoň já tak
dosahuji nejemotivnějších básní....
Souhlasím s Urvisu, že by se člověk měl snažit žít pozitivně.
Někdy je to však problém, když se shodou okolností na člověka
řítí tragédie ze všech stran naráz...a člověk už je naprosto v koncích.
A na tom se začalo moje psaní básní...dá se říct, že jsem se těmi
básněmi ze stresů vypsala....postupně jich tak vzniklo cca 200 ks,
jedna zoufalejší, než druhá. Postupně čím dál optimističtější a teď,
když jsem tady s vámi, přátelé, je mi moc dobře a omlouvám se
všem, komu jsem snad z té mé radostné euforie mohla připadat jako
střelená...jsem prostě svá a když mám radost, dám to na sobě znát!
A já MÁM RADOST, že jsem tu s vámi. :o) |
01.04.2006 00:09
LISKA
|
nemám názor, vím své .. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|