Dílo #24966
Autor:Andromeda
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:30.03.2006 22:02
Počet návštěv:1794
Počet názorů:45
Hodnocení:3

Tisíckrát do stejné řeky




Vkročila jsem tisíckrát
do stejné řeky,
abych v ní uhořela,
neboť mě zalily plameny
od prvního ponoření
do jejích žhavých vln!

Potom mě žiletky
tvých slov stáhly z kůže
a hodily zbytky kočkám,
aby se nemusely obtěžovat
s krvavým úklidem!

Hluboko pod hladinou
mě ohlodaly zoubky piraní
až na bílé kosti a já
zůstala vyceněná
jako bílé zuby kostlivce,
přízrak v rudé temnotě plamenů,
které hořely všude kolem mě!

A pak,
 po tisící a prvé
jsem se vydala
 na tu známou cestu
k plamenné řece,
abych si znovu ověřila,
že tady už se opravdu
NIKDY NEVYKOUPU....





Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Andromeda', 06.03.2009 15:43.

Názory čtenářů
30.03.2006 22:40
jarda
sem smutnej že píšeš jak by ti bylo 14
a v názorech ještě o nějakej ten smutek míň
30.03.2006 22:45
Andromeda
jarda napsal(a):
sem smutnej že píšeš jak by ti bylo 14 a v názorech ještě o nějakej ten smutek míň
Když to máš těžký, Jarouši, sedla na mě druhá míza a navíc jsem ještě celičkej svůj život infantilní,no. Co s tím nadělám, každej je nějakej. Ale pravej důvod je ten, že jsem STRAŠNĚ, ALE STRAŠNĚ SMUTNÁ a tím blbnutím tady na LITEŘŘE se chráním před suicidálními sklony, které se mnou lomcují. Víš?

F podstatě jsem ale vcelku osoba normální, se smyslem pro srandu, jenom těžce zkoušená životem. Proto to takhle nesmyslně přeháním, abych vyrovnala ty děsný depky, co mě žerou. Tak. A je to venku, páč jsi to ze mě dostal.
30.03.2006 22:52
jarda
to máš blbý a je to tak smutný že mě to vyhnalo do postele
čau
30.03.2006 22:53
Andromeda
Urvisu napsal(a):
Sebemrskačská, orgasmistická, rozervaně vnitřně sténající touhou po zvrácené rozkoši. Taková je tvoje ohnivá řeka, Andromedo :o)
zajímavý názor, příteli.....je to dobře, nebo špatně?  :o)
30.03.2006 22:53
Andromeda
jarda napsal(a):
to máš blbý a je to tak smutný že mě to vyhnalo do postele čau
dobrou noc a hezky se vyspi a už nebuď smutnej, stačí, že jsem já....
30.03.2006 23:03
Andromeda
Urvisu napsal(a):
Tvůj smutek bude jen povrchní plak, stačí founout, praskne jak mýdlová bublina... v duši to vře, blíží se detonace :o)
Ono to asi bude tím, že v podstatě už jsem ten smutek překonala a kvůli inspiraci si ho spíš zpětně přivolávám.....
:o)
30.03.2006 23:10
Andromeda
Urvisu napsal(a):
Já tohle téma už mnohokrát probíral jinde, Andromedo... žádný pocit pro roli nevznikne 'jenom jako' :o), musí to být alespoň na chvíli pravda.
celej rok to byla DRSNÁ A KRUTÁ PRAVDA, která mě sejmula
jako nikdy nic předtím....víš? ale už je to za mnou - naštěstí!
30.03.2006 23:20
Andromeda
Urvisu napsal(a):
Víš, já principy zpovědí neuznávám... já uznávám roli světlonošů. Proti slabosti bojovat vlastním příkladem. Příklady táhnou :o) Tím, že se se mnou podělíš o svůj dávný smutek, akorát jen zasereš i moji duši. Já tedy na tvoji zpověď reagovat nebudu. Já tu tvoji pomyslnou tmu rozčísnu hořící pochodní :o)... Vzpínám paži a v sevřené pěsti svírám pochodeň s hořícím plamenem Zvedám ji stěží mám-li v ní nésti oheň i povodeň štěstí, smrt kamenem Můj kříž to je a je to můj úděl mé nebe však blíže je když hoří ta koudel .
Hm, ale URVISU, já už jsem za vodou, sebevraždy už páchám pouze sporadicky a nenásilně, haháááá...tedy už jsem to překonala a na svět se fcelku usmývám......:O)
30.03.2006 23:27
Andromeda

Rozverně mi šeptáš slůvka,

znamenající celý svět...

Hladíš mne, aniž se zeptáš.

Jsi vítr a já pod Tebou

jsem travnatá step.... !

:o)

30.03.2006 23:30
Andromeda

Líbej mne něžně a objímej,

jsi jako náplast bohů....

Jemně se mne dotýkej,

dnes být s tebou mohu !

Jsi bouře a příval, jsi něco,

co dosud neznala jsem...

Nechej mne vznášet se,

jen mne, prosím, Urvisu,

nenech spadnout na zem !

30.03.2006 23:34
Andromeda
Urvisu napsal(a):
Panejo, ty jseš teda nadílka :o)... no, nebude každý den posvícení, je třeba taky makat, teď bylo trochu více času. Jdu, odbrou, princezničko :o)
Dobrou a odpočiň si do bleděmodra.... :o)
31.03.2006 10:11
Zuzulinka
tahle je vyjímečná princezno----líbí se mi velmi*
31.03.2006 11:44
LoT
myslim, že básníš skvěle Andromedo. Je mi to takové blízké.

Urvisu: V historii se už párkrát objevili skupiny lidí, kteří ostatním říkali, jak má umění vypadat a o čem má být. Vybavují se mi komunisti nebo třeba církev. Já jsem pro, ať každý píše, co se mu líbí a každý ať si taky čte, co se mu líbí.
31.03.2006 14:30
Andromeda
Děkuji za vaši přízeň, přátelé! Mám vás ráda... :o)
a je mi tady s vámi moc a moc dobře!
31.03.2006 15:23
Albireo
Mně je zase¨fajn na Tvých stránkách, Andro.
31.03.2006 17:22
LoT
Urvisu napsal(a):
Sebemrskačská, orgasmistická, rozervaně vnitřně sténající touhou po zvrácené rozkoši. Taková je tvoje ohnivá řeka, Andromedo :o)
Urvisu napsal(a):
Víš, já principy zpovědí neuznávám... já uznávám roli světlonošů. Proti slabosti bojovat vlastním příkladem. Příklady táhnou :o)
Tím, že se se mnou podělíš o svůj dávný smutek, akorát jen zasereš i moji duši. Já tedy na tvoji zpověď reagovat nebudu. Já tu tvoji pomyslnou tmu rozčísnu hořící pochodní :o)...

Urvisu napsal(a):
Piš básně, které mně potěší, které mne budou inspirovat... nic mi nevysvětluj, princezničko :o)... dávej řeč o všem, co bude krásného, nebabrej se v minulosti, beztak jej jen nudná a hysterická (stejně jako ta moje, hi híí). Všechno se teprve stane :o)
31.03.2006 17:49
LoT
Já si zase myslim, že lidem pomůže, když vidí, že i ostatní se trápí stejnými věcmi.

Osobně, když mám spleen, tak se vyžívám ve smutný hudbě, smutný poezii, atd. Asi bych se zvencnul, kdyby všichni umělci tvořili jenom pozitivně naladěná díla.

A navíc a to je asi nejdůležitější. Já uznávám poezii napsanou "jen tak". Musí to k tobě samo přijít a ty seš jenom ruka a tužka a odvedeš tu špinavou práci, že to hodíš na papír. Neuznávám programové psaní jakože "teď si sednu a napíšu tohle, protože to je potřeba napsat, aby svět byl lepší ..."
Myslím, že takové vynucené umění je většinou o několik kvalitativních tříd níže než to, které vznikne samo, bez popohánění.
31.03.2006 18:10
LoT
Urvisu napsal(a):
A ještě mne napadlo, LoTe... když se bude chlapec trápit při souloži s erekcí, jeho dívka mu nepomůže tím, že se začne trápit podobným problémem :o)
no ale pomůže mu třeba, když mu potom kámoš v hospodě řekne, že se mu to stává taky. (a nebo pro náš případ: když si přečte depresivní básničku někoho jinýho, komu se to stává)

každopádně to hlavní je, psát od srdce. A když je někomu smutno, tak ať píše smutně (deprese jako chorobu bych sem netahal). Lepší než nepsat vůbec a nebo psát veselé vyumělkovamé nesmysly.
31.03.2006 19:22
Andromeda
Máte pravdu oba dva každý svým způsobem.
Souhlasím s LoTem, že nejlepší je básnit
spontánním způsobem - alespoň já tak
dosahuji nejemotivnějších básní....

Souhlasím s Urvisu, že by se člověk měl snažit žít pozitivně.
Někdy je to však problém, když se shodou okolností na člověka
řítí tragédie ze všech stran naráz...a člověk už je naprosto v koncích.
A na tom se začalo moje psaní básní...dá se říct, že jsem se těmi
básněmi ze stresů vypsala....postupně jich tak vzniklo cca 200 ks,
jedna zoufalejší, než druhá. Postupně čím dál optimističtější a teď,
když jsem tady s vámi, přátelé, je mi moc dobře a omlouvám se
všem, komu jsem snad z té mé radostné euforie mohla připadat jako
střelená...jsem prostě svá a když mám radost, dám to na sobě znát!
A já MÁM RADOST, že jsem tu s vámi. :o)
01.04.2006 00:09
LISKA
nemám názor, vím své ..
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)