Až bude padat hvězda, věz, že jsem to já, a že se ti nezdám..! Splním ti tvé přání zcela znenadání. V lunetickém oparu budeš blízko hvězdám! S nocí tiše sezdán smočíš ústa v nektaru jako vždycky, po staru.
Luno bledá, bez tvarů, tvoje stříbro ve mě každou nocí žije... Voníš jako ambrosie! Slapovými silami přitahuješ si mě, jako kdybych byla JENOM TVOJE Země !
Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Andromeda', 06.03.2009 15:47.