Učíme se
naschvál všemu
stále znovu létat.
Sotva se nám
stačila zahojit
polámaná křídla,
která se dopadem
celá zpřerážela...
Ten svist větru
kolem nás,
když jsme letěli
spolu naposledy!
Slast adrenalinu
a potom dopad
na všechny čtyři!
Opět nám rostou
nová křidélka,
abychom mohli
s bláznivou rozkoší
zase svištět dolů!
S nikým se mi tak
krásně neválčí,
jako s tebou,
i po letech,
můj milovaný!
Umíráme
ve střepech,
spolu jsme
a přece sami!
Jsme jako dva šašci!
Geniální klauniáda...
Máš mě rád?
Mám tě ráda?
Vsaďte se,
kolikrát se udobříme?
Hádáme se,
potom spolu spíme!
Perfektní itálie...
Temperament v nás
vášnivě žije!
Zítřek je historie sen,
včerejšek budoucností.
Jsme dvojka sehraná,
naplněná štěstím i zlostí.
Hádáme se den co den
od večera do rána...
Na rezavé kárce jedem
voňavým lásky medem!
|
Vích 
Poutník 