Slovo

Byla dlouhá zima

Měsíce horké čokolády

Vyvrtnuté city po pádu

ze sněhové vločky

V kamnech hořela

hořká

horkost

touhy

až shořel celý srub

Zbylo jen jedno slovo
Budu ho mlčet do básní

dokud řeky nepřestanou svítit

a kameny dláždit nebe do koryt

Vylezu na skály a nadechnu se

odejdu na roky do jeskyně

a to slovo nezapomenu

Slovo které

žmoulám mezi zuby

a tajím každým výdechem

roste už uvnitř do veršů

tam a zpět a neodchází ani ve snu

Slovo

Budu se učit tajnému umění medicíny

jak vrátit vykloubené city

zpět jamku na hlavici

jako když se staví chrám

Chrám

pro jednoho boha a dva lidi

Otevřu se do dosud zavřených knih

Brzy začnou březnout listy

a tak bude dost stránek

kam mlčet slova..

Tváře z paměti vyblednou

ale

zůstane hlas

Zůstane cítění v krku

Nikdy nezapomenu

a ani

nebudu chtít

Na dnešní den

na včerejší

na zítřejší

Jedno slovo až na konečnou

a zpátky

jako Samsára

všechno bude

všechno bude

jen takové

jaké to bude