Prolog |
Když inspirace ležela schoulená vedle mě, napadlo mě, že tohle je ta bytost, jediná na světě, co miluje tak hluboko, až se tím sama dobrovolně spoutá... |
|
Přítel |
Pohled bez výčitky bez pochybnosti o mě bezmezná důvěra neoblomná jak Země.
Dotek vlhkého čenichu jak cesta z reality, ty oči sametové ty přetékají pocity! *** "Jsi moje jistota, můj smysl života, bez tebe neznám bytí, zemřel bych v prachu. Za tebe nasadím život svůj, a klidně i něčí jiný, když přitom zemřu, věrnost mou duši chytí." *** Je mojí skrytou oporou i když nic netuším ta duše pez poskvrny brání mě pevnou závorou.
Kdyby se učil význam slova znát, přesto by každou ránu mou přijal vždy s pokorou a řekl: "má paní, mám Tě rád!" |
|
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|