Dílo #24134
Autor:TriggerHippie
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.03.2006 19:42
Počet návštěv:814
Počet názorů:7
Hodnocení:4

Prolog
Když inspirace ležela schoulená vedle mě, napadlo mě, že tohle je ta bytost, jediná na světě, co miluje tak hluboko, až se tím sama dobrovolně spoutá...
Přítel

Pohled bez výčitky
bez pochybnosti o mě
bezmezná důvěra
neoblomná jak Země.

Dotek vlhkého čenichu
jak cesta z reality,
ty oči sametové
ty přetékají pocity!
***
"Jsi moje jistota,
můj smysl života,
bez tebe neznám bytí,
zemřel bych v prachu.
Za tebe nasadím život
svůj, a klidně i něčí jiný,
když přitom zemřu,
věrnost mou duši chytí."
***
Je mojí skrytou oporou
i když nic netuším
ta duše pez poskvrny
brání mě pevnou závorou.

Kdyby se učil význam slova znát,
přesto by každou ránu mou
přijal vždy s pokorou a řekl:
"má paní, mám Tě rád!"

Názory čtenářů
01.03.2006 19:45
Lu_Po
do pohody *
01.03.2006 20:13
Nechci
spíš do nepohody
01.03.2006 20:17
Lu_Po
Nechci napsal(a):
spíš do nepohody
ale jo ...
připomíná mi to hippiesandu :)
01.03.2006 20:26
Delphy
autentické, upřímné, citové..

*t*
01.03.2006 22:50
Burlev
haf
02.03.2006 12:18
Charlien

ó jé... patetický....

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)