Dílo #38119
Autor:Diotima
Druh: Denní (s)potřeba
Kategorie:Jiné/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.04.2007 12:58
Počet návštěv:3827
Počet názorů:31
Hodnocení:5
Patří do sbírky:tři grácie

tři grácie III.


pásly se tři grácie
na poli
rozběhly se
když mě viděly

holky, nebojte se, holky!
volám jemným hlasem

zastavily se
své ladné šíje
pozvedly

i zvěř se uklidní
když laskavá slůvka
uslyší


Epilog

je to kravina, ale bavilo mě to

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Diotima', 03.04.2007 13:43.

Názory čtenářů
03.04.2007 13:21
stanislav
no. zvěř by myslím z hlasité recitace tohoto byla spíš neklidná... :o)
03.04.2007 13:42
Diotima
recitovala bych svým kamarádkám - srnkám jen jemným tichým hlasem
(třeba na to ještě dojde :-) - potkáváme se téměř denně
03.04.2007 13:48
stanislav
no. že máš možnost pobíhat širým krajem a po lese, to ti docela závidim.
03.04.2007 14:19
Diotima
košířský hřeben není sice širým krajem, ale les je tam prastarý, smíšený, s vyhlídkovou věží, antickými sochami a jezírkem,
na kopci je malá náhorní plošina s poli, zpustlým sadem, undergroundovými bezdomovci a pobíhají tam tři srnky a dva zajíci, jen to jen malý skanzen širého kraje :-)
03.04.2007 14:32
stanislav
básnířka prastarého košířského hřebena. vida ji!
03.04.2007 16:34
way
a ktorú si im tichým hláskom zarecitovala, básnířko?:-)
03.04.2007 16:51
Diotima
ještě nic, ale něco se najde:


mám plášť tmavomodrý

svých bolestí a snů

dávno z jeho kapes

smích vypadl mu


03.04.2007 16:51
Diotima
ještě nic, ale něco se najde:


mám plášť tmavomodrý

svých bolestí a snů

dávno z jeho kapes

smích vypadl mu
03.04.2007 16:54
way
Stepní vlk - Hermann Hesse
o srnkách, zajících si nechám zdát, zimní nocí slyším vítr vát, ani sníh mou palčivou žízeň neukojí, ďáblu vstříc nesu ubohou duši svoji...
03.04.2007 17:21
way
tu je celá
páči sa mi..


Jsem stepní vlk a stepí pobíhám,
zasypán sněhem leží svět,
z břízy odlétá havran a jsem sám,
zajíčka, srnky nikde nevidět.
A srnky já mám tolik rád,
kdybych jen dostal jednu!
Vezmu ji do rukou, k tlamě ji zvednu,
to je to nejhezčí na světě snad.
Jak bych si ze srdce dopřál té spanilosti,
hluboko hryzal v tom něžném těle,
její rudé krve se napil do sytosti
a pak celou noc vyl osaměle.
I zajíček by pro mě dost už bylo,
tak sladce chutná to teplé maso v nočním lese –
ach, copak už mě všecko opustilo,
co do života trochu radosti nese?
Pořádně vidím už stěží
i ohon šediví mi,
dávno má žena v hrobě leží.
A tak se toulám se sny svými,
o srnkách, zajících si nechám zdát,
zimní nocí slyším vítr vát,
ani sníh mou palčivou žízeň neukojí,
ďáblu vstříc nesu ubohou duši svoji.
03.04.2007 17:23
Diotima
Tiger! Tiger! burning bright
In the forests of the night,
What immortal hand or eye
Could frame thy fearful symmetry?

In what distant deeps or skies
Burnt the fire of thine eyes?
On what wings dare he aspire?
What the hand dare seize the fire?

And what shoulder, and what art,
Could twist the sinews of thy heart?
And when thy heart began to beat,
What dread hand? and what dread feet?

What the hammer? what the chain?
In what furnace was thy brain?
What the anvil? what dread grasp
Dare its deadly terrors clasp?

When the stars threw down their spears,
And watered heaven with their tears,
Did he smile his work to see?
Did he who made the Lamb make thee?

Tiger! Tiger! burning bright
In the forests of the night,
What immortal hand or eye
Dare frame thy fearful symmetry?
(William Blake)
03.04.2007 17:32
way
no toto nemá chybu*
..kam se hrabe stepní vlk se svým šedivým ohonem na burning bright in the forests of the night with immortal hand or eye!
great:-)
thx
03.04.2007 17:47
Diotima
Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les,
tam Pardál se Sovou se sešli na paštiku dnes.
Spořádal Pardál maso se šťávou, měl převeliký hlad,
Sovu, tu milostivě nechal talíř vylízat,
a tak tam oba svorně hodovali pospolu.
Dal Pardál Sově lžíci, když pak sklízel ze stolu,
nůž s vidličkou si nechal. Než bys napočítal pět,
zavrčel, zuby vycenil a milou sovu – –
(L. Carroll)
03.04.2007 17:55
way
bezva:-)

" Zakaždým, keď sa ku mne približujú zvieratá a blížia sa nie preto, že si ma nevšimli, ale práve preto, lebo ma zbadali alebo začuli - zmocňuje sa ma pocit, že aspoň na okamih nie som vyhnaný raja. "
Konrad Lorenz
04.04.2007 09:52
Haber
no a?
ak bavilo, tak čo...
04.04.2007 14:26
Lucija
Dobrý výber, devy :) Ja tu len nechám správu, aby ste mi ďalšie avíza posielali :) (inak som dostala chuť nakresliť vlka so srnkami, ham!)
04.04.2007 15:59
hajka
no rozhodne si tam nebyla s Las...:)
05.04.2007 09:48
way
Lucija napsal(a):
Dobrý výber, devy :) Ja tu len nechám správu, aby ste mi ďalšie avíza posielali :) (inak som dostala chuť nakresliť vlka so srnkami, ham!)
sem s ním:-)
05.04.2007 10:46
Burlev
v laskavých slovech
cit barva a tóny
slyším dech - tají se
v úsměvech
potichu zvoní
05.04.2007 11:28
fougeres
viz epilog:-))
[ > ] [ >> ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)