LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #37673
Autor:	Diotima
Kategorie:	Jiné/Akce, srazy...
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	20.03.2007 19:22
Počet návštěv:	739
Počet názorů:	10

11.4. Jiří Kosta: Nikdy se nevzdat.

www.kulturnijaro.cz - Česko-německé kulturní jaro

Další akce Pražského literárního domu autorů německého jazyka,
Prager Literatur Haus

středa 11.4. 19.00 hod. Pražský literární dům, Rytířská 31

Jiří Kosta: Nikdy se nevzdat. Život mezi úzkostí a nadějí.

Moderuje Tomáš Kafka. Čtení z knihy a rozhovor s pamětníkem.

Další pořad o německých intelektuálech-emigrantech
v Praze třicátých let.

Das Buch: Nie aufgeben. Leben zwischen Bangen und Hoffen“ (2001) ist ein Zeugnis dramatischer Zeiten. Nach der Niederschlagung des Prager Frühlings 1968 wählte Kosta das Exil. 1971 wurde er zum Professor für Volkswirtschaft an die Goethe-Universität in Frankfurt am Main berufen.
Einer der beiden Schwerpunkte des Abends mit Jiří Kosta wird die Emigrationswelle deutscher Intellektueller in den 1930er Jahren nach Prag bilden. Sein Vater Oskar Kosta - damals Lehrer von Lenka Reinerová - stand zu dieser Zeit in engem Kontakt mit den aus Deutschland emigrierten Schriftstellern. Außerdem wird der Autor auf seine Erfahrungen als Prager Emigrant in Deutschland und in anderen Ländern des Westens eingehen.
offen“ (2001) ist ein Zeugnis dramatischer Zeiten. Aufgrund seiner jüdischen Herkunft wurde er gezwungen das Prager Deutsche Gymnasium zu verlassen. Er und seine Familie wurden in das Konzentrationslager Theresienstadt deportiert. Er hat Auschwitz und zum Kriegsende hin die Todesmärsche überlebt. Nach der Befreiung kehrte er in die Tschechoslowakei zurück und vertraute anfangs den Verheißungen des neuen Regimes, wurde aber schon bald neuen harten Verfolgungen ausgesetzt. Mitte der 60er Jahre war Jiří Kosta Sekretär des von O. Šik geleiteten Ökonomischen Instituts und nahm an den konzeptionellen Vorarbeiten der Wirtschaftsreformen teil. Nach der Niederschlagung des Prager Frühlings 1968 wählte Kosta das Exil. 1971 wurde er zum Professor für Volkswirtschaft an die Goethe-Universität in Frankfurt am Main berufen.

In tschechischer Sprache

********************************************
Deutsche Literaten im Prager Exil nach 1930“

Jürgen Serke und Alice Horáčková 27. März 2007
19h - Dienstag

Prag, Tschechisches Zentrum, Rytířská 31

Paradox aber wahr: Als geradezu paradiesisch erschienen den Betroffenen in der Rückschau die Jahre im tschechoslowakischen Exil. Prag und Brünn waren Stationen des Aufatmens für die Verfolgten des NS-Regims. Jürgen Serke berichtet über das Land mit den damals liberalsten Asylgesetzen Europas. Die Verfolgten des NS-Systems fanden Hilfe bei den tschechischen Behörden wie auch bei Vertretern beider Sprachgruppen des Landes. Im Umfeld der Prager deutschen Literatur und der deutschsprachigen Zeitungen konnten sie sich fast heimisch fühlen. Trotz des Druckes, den das NS-Regime auf Prag ausübte, wurde die Stadt für Jahre zu einem Zentrum des Widerstands gegen das Hitler-Deutschland. Ein Beispiel ist die Zeitung „Prager Mittag“ (1933-1938), mit der sich die Journalistin Alice Horáčková befasst. Mehr als fünf Jahre hat der „Prager Mittag“ - allem Anschein nach die erste deutsche Exilzeitung - versucht, zur Verständigung zwischen Tschechen und Deutschen beizutragen und für die tschechoslowakische vom Nazismus bedrohte Demokratie zu kämpfen. Zum Schluss wurde sie durch die Ereignisse in der Folge des berüchtigten Münchner Abkommens (1938) aber dennoch entwurzelt - so wie die Welt, die sie „liebte und in der sie frei atmen und arbeiten konnte“ (Schlusswort der letzten Ausgabe). Den meisten Redakteuren - unter denen Deutsche, Österreicher sowie Tschechen meist jüdischer Abstammung waren ist es aber gelungen, sich durch die Emigration noch in Sicherheit zu bringen.

Němečtí literáti v českém exilu po roce 1930

Paradoxní, ale pravdivé:

Až rajská se zdála být zpětně pronásledovaným léta v československém exilu. Praha a Brno byly místy vydechnutí si pronásledovaných národně socialistickým režimem. Jürgen Serke podává zprávu o zemi, která tehdy měla nejliberálnější azylové zákony Evropy. Pronásledovaní NS-systémem našli útočiště jak u československých úřadů, tak u zástupců obou jazykových skupin země. V kruhu pražských německých literátů a v místních německých novinách se mohli cítit téměř jako doma. I přes nátlak, který NS-režim na Prahu vyvíjel, se město ve třicátých letech stalo centrem odporu proti hitlerovskému Německu. Příkladem byly noviny "Prager Mittag" (1933-38), kterými se zabývá novinářka Alice Horáčková. Víc jak pět let se "Prager Mittag", jak se zdá první německé exilové noviny, snažily přispět k porozumění mezi Čechy a Němci a bojovat za českou demokracii ohrožovanou nacismem. Vše skončilo po Mnichovské dohodě. Většině redaktorů, mezi kterými byli především židé německého, rakouského a českého původů, se ale podařilo dostat do bezpečí emigrací.

Počet úprav: 15, naposledy upravil(a) 'Diotima', 29.03.2007 12:20.

Názory čtenářů

20.03.2007 20:20

adelka

Tralala, já jsem ale negramot :o) Deset let jsem se učila německy a pamatuju si akorát Vater werden ist nicht schwer, Vater sein dagegen sehr :o)

20.03.2007 23:59

Wopi

ich bin ein Hirsch davon

21.03.2007 00:46

Burlev

Němcům, ale i německým židům tehdy u nás bylo opravdu dobře. Jenže to trvalo pouze jen těch cca 5 let.
Ještě si počkáme, než se u nás obdobná atmosféra k nám dostaví. Nebo se mýlím? Snad další generace se o to zasadí. Ale při současné politické situaci posledních let mám o tom vážné pochybnosti, že se toho dožiji. Můžeto být příjemný večer, ale 27 jsem již jinde.
Zajímalo by mne jak bude velká účast zájemců o německou poezii. Pokud tam budeš, dej vědět. :)

21.03.2007 09:43

Smetiprach

hmm, Prager Mittag okolo mě během dějin žurnalistiky určitě proběhl, ale bez mučení se přiznám, že už si nepamatuju nic ani o periodiku, ani o výšeuvedených... takže když bude troška času, půjdu se nechat poučit a doučit, dík! :-)

21.03.2007 18:16