Dílo #33316
Autor:Diotima
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.11.2006 19:09
Počet návštěv:640
Počet názorů:10
Hodnocení:10 7

vláknem držím se

a třeba bys myslel
zarytě
že jen v omnělém přítmí
šeplám si svoje oměje
s nečasem arytmií

leč

vnímám chvění kolem
chaluhy omotávají pohyb
až do nehybna i přes
hektiku zdánlivého života
rozparáděného kolosea dějů
rachotu
břinkotu
dusotu
roztřásaného v sekvencích
monitorů strojů ozubí
v tkáních prach a pachuť

leč

pořád ještě pevně
držím se vlákna kokosu
dobíjejícího
citu
pocitu
hmatu

vnitřní nezapomenutelné
tekuté radosti
průniku hmoty
s nehmotným svitem


Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Diotima', 21.11.2006 19:11.

Názory čtenářů
21.11.2006 19:26
way
vnútorné nezabudnuteľné radosti
21.11.2006 19:34
Wopi
oměj sem oměj tam
nám už je to fšecko jedno
21.11.2006 20:37
Haber
...
21.11.2006 20:42
Magnolia
líbí :)
21.11.2006 22:08
guy
je to fajn .. akorát přesně nevím, ja se šeplají oměje :-)
22.11.2006 09:22
Diotima
abraka dabra :-)
22.11.2006 11:26
Emily
oměje se nejlépe šeptají v omnělém přítmí. někdy taky o mě lém nebo umělém.
22.11.2006 15:55
adammi
Ako dobré,že je nejaké to vlakno kokosu,aj keď sme už dávno zliezli zo stromov,alebo možno práve preto.
22.11.2006 18:13
Burlev
dnes zase jinak dozajimava :)
25.11.2006 02:16
fougeres
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)