Dílo #23905
Autor:martikiii
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.02.2006 20:30
Počet návštěv:1499
Počet názorů:14
Hodnocení:11

Prolog
hravě naivní slátanina
Štěstí z nebe
V poli zrajících klasů
nebe je na šedo natřený,
 
počítám kadeře vlasů,
padaj ti na oči zavřený.
 
Na prst navíjím krásu
té krátké chvíle...

Dotýkám se tvých rtů
jakoby nahodile.

Z mraků jak z konve kropicí
déšť skrápí nás a zebe,
 
vykvetl úsměv ti na líci.
Štěstí padá nám z nebe.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'martikiii', 23.02.2006 20:34.

Názory čtenářů
23.02.2006 20:37
Alan Marceau
to je héééééééééééééééééééééééézký
s těma kadeřema mi to připomíná jednu moc pěknou slečnu, se kterou bych se chtěl taky setkat mezi klasy, ale ostýchám se, proto a nejen proto to je za hvězdičku
23.02.2006 20:41
Hana
*
23.02.2006 21:11
Mario Czerney
prolog sedí
24.02.2006 09:18
chudak
ale jo :o)
24.02.2006 12:40
Lu_Po
*
24.02.2006 12:52
Zuzulinka
takové romanticky roztomilé
24.02.2006 14:06
študent
ale boli tam miesta...
24.02.2006 15:01
guy
jakoby nahodilý dotýkání je nejlepší ... v básni i ve skutečnosti  :-)
26.02.2006 00:51
jarda
hravě naivistická asi jo, ale slátaninu už bych asi nepodepsal
v celku dobrá, poklidná věc
26.02.2006 18:52
Albireo
Já Ti dám "slátanina"! Podle mě nadprůměrné. Tip a těším se na další.
27.02.2006 03:06
martikiii
díky :):)
27.02.2006 11:15
Gordon Trnka
je to mé kafeee
01.03.2006 02:38
Sirius
Je to děsně jednoduchý! ... A v jednoduchosti je krása:)*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)