| Prolog |
|---|
|
| Dárek |
v černém krystalu
čekalo zapomnění
na rozbitou touhu
co časoprostor
probolívá
Touha
zběsilá lovkyně
budoucích melancholií
počatá v embryu jara
zastihla tulačku
ukřižovanou v holém ráhnoví
po bouřlivé plavbě
od pouště k marnosti
oceánem sladkého trýznění
ztichlou
náhle darovaným
douškem něhy
|
|
| Názory čtenářů |
06.11.2003 13:31
 Johanka 
|
jo, už četla a MOC líbilo *** |
06.11.2003 14:52
Rowenna
|
****** |
06.11.2003 16:35
kalais
|
* |
07.11.2003 19:29
Hester
|
Líbí. *** |
10.11.2003 13:00
dejf
|
pěkné, na první přečtení trochu komplikované ale pak už jasnější. metaforické, éterické, plné působivých obrazů, ale já se radši směju :-)) * |
10.11.2003 16:38
Bobísek
|
* |
06.05.2004 20:11
Johanka
|
tuhle taky ... |
04.05.2007 17:23
Burlev
|
něžné.. |
12.08.2008 05:04
 HanaKonvesz
|
to ráhnoví to najednou tak hole konkretizuje, moc pjekné |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|