Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #23411
Autor:Anitram
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.02.2006 13:25
Počet návštěv:779
Počet názorů:5
Hodnocení:2

Slepec
Stála jsem u baru.
Venku svítily hvězdy, ale na mě dopadal jen umělý neon.
Přišel ke mně a šeptal mi do ucha, že spatřil světlo.
Nevěděl, že jsem hluchá..
Celý svět přece dávno ohluchl k prosbám svých dětí.
Usmála jsem se na něho a vzala ho za ruku.
Škoda, že mě neviděl,
škoda, že jsme se neslyšeli.
Všichni jsme hluchoněmí slepci,
tápeme a hledáme pravé světlo.
Absurdno nás spojuje i rozděluje.
stačí vyjít na ulici..
Možná že Morrison slyšel řev motýla,
možná že slyšel víc než to.
Nevěř všemu, co slyšíš a neposlouchej jen to,
čemu věříš.
Třeba právě dnes potkáš slepce..

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Anitram', 07.02.2006 13:29.

Názory čtenářů
07.02.2006 13:39
stanislav
k tomuto textu jsem mírně hluchý i slepý. se stane.
07.02.2006 15:49
Danny
tak tohle se mi líbí daleko víc než tvá první báseň. má to hloubku, pointu i dobrou formu. rozhodně dávám tip.
07.02.2006 17:30
Mario Czerney
"na mě dopadal jen umělý neon" ??
jinak je to básnička zajímavá, ale nějak se s ní peru...
08.02.2006 15:51
Tadeáška
dneska mi ta filosofie nejde ..
20.06.2006 08:42
engelmar
Já myslím, že to dílko myšlenku mám. Všichni jsme občas slepí a hluší k tomu, co se děje a je moc fajn, že si toho občas někdo všimne.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)