Dílo #23659
Autor:Zamrzlé štěstí
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.02.2006 00:15
Počet návštěv:1481
Počet názorů:7
Hodnocení:3

Prolog
má láska z vlčího máku
nevoní...
vlčí mák
myšlenky
toulající se mezi černými dírami
a ještě tmavší.

pod kůží schovaná bolest
kterou necítíš
popřeš i mě?

paradox
že já která kážu
podvádím
hlavně sama sebe
tam někde uvnitř
kde věřím
že jsem na správné cestě.
Epilog
na cestě beze stop...

Názory čtenářů
16.02.2006 00:20
Repulsion
Rudé šátky na slunci hoří
jako rozkvetlý vlčí mák
a po celém kraji letí píseň
se skřivánkem vzhůru do oblak
16.02.2006 00:33
Soul Reader II
..epilog.. T *
16.02.2006 14:40
Nimwen
paradox
že já která kážu
podvádím
hlavně sama sebe
tam někde uvnitř
kde věřím
že jsem na správné cestě.
*
17.02.2006 09:41
silent
s takovouhle abychom si přáli, aby štěstí nikdy nerozmrzlo...:-)
17.02.2006 18:50
Vladimír Ochrana
Nimwen napsal(a):
paradox
že já která kážu
podvádím
hlavně sama sebe
tam někde uvnitř
kde věřím
že jsem na správné cestě.
*
jo, tahle část je velmi oslovujícím výkřikem
17.02.2006 18:52
Vladimír Ochrana
ještě bych chtěl dodat, že výkřikem do naší temnoty i do Repulžnova rozsvíceného kraje :-)
19.06.2006 08:13
engelmar
Ten prolog a epilog to vskutku zajímavě rámuje.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)