Dílo #23573
Autor:Albireo
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.02.2006 19:44
Počet návštěv:3225
Počet názorů:27
Hodnocení:12
Patří do sbírky:Albyrika

Prolog
Ze spodních vrstev šuplíku
Sonet pro milou

Při zvuku tvého hlasu -
jak vášnivě mi zní! -
pochyby poslední
mizí a líbám krásu.

Nedočká husa klasu,
zní zvony polední,
do očí pohlédni,
prsty vnoř do mých vlasů.

Děvče mé, už to víš?
Spíš zemi zastavíš,
než srdce ve svém letu.

Zábrany odletí
a naše objetí
vyzradí lásku světu.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Albireo', 12.02.2006 19:46.

Názory čtenářů
13.02.2006 16:45
Diotima
jest viděti, že jest to z upřímného srdéčka, moravský barde! :-) *
15.02.2006 08:23
Montrealer
Elenyss napsal(a):
To byla dobrá volba zalovit do spodních vrstev v šupleti :-)
V srdcích maglajs, v šuplatech nejspíš to samé, ale na TIP to je.
16.02.2006 09:25
Jony
pěkný.... líbí se mi to... asi budu muset zapátrat a zjistit, jaký pravidla musim splnit, abych taky moh sepsat sonet... člověk tady nikdy neví, koho by se to dotklo, kdybych něco napsal, myslel si, že je to třeba právě sonet a vono nic, páč všechno má svůj řád... a to já navísost nerad, protože jsem živel :o)

tip* :o)
10.03.2006 07:42
engelmar
Vidíš to a jaká je škkoda, že tam tak dlouho ležela, je to úžasné TIP.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)