Čím to je, že do mne píšeš
v barvách, co nemají propisky,
zvědavost, zda zítra přijdeš
a jaké zanecháš otisky.

Včera jsi černí noc zastínila,
variací odstínů přímo nádhernou
a noc, ktero to s úžasem pochopila,
rozbila zrcadlo a skončila za scénou.

A tisíce střípků sluncí hvězd,
nesneslo srovnání se šperkem tvým
a stříbro ožilo vůní tvojich gest
a nebe řeklo blankytem, já souhlasím.

Safír akvamarín hádat smím,
elegance víc než v krásek světa soutěží,
tvoře řeč a úsměv nad tím vším,
chtěl bych tě korunovat alpskou protěží